Dobrý prezident? Žádný prezident!

Než vyjádřím svůj názor na úlohu prezidenta v českém politickém systému, nastíním svá myšlenková východiska k historickým představitelům české státnosti. Ta má několik ikon, se kterými já, jako myslící jedinec, mám velký problém. Třeba svatý Václav. Tenhle člověk, jako český státník několikrát kapituloval a zapletl zemi do paktu Tributum pacis (poplatku za mír). Jediné, co ho snad omlouvá je to, že byl na trůn instalován mladý a neměl praktické zkušenosti s vládou. Skončil špatně a naši – patrně poněkud nesebevědomí předci, z něho společně s církví vytvořili symbol státnosti. Velké neštěstí pro tuhle zemi.

wiki

Pokračujme – třeba Karlem IV.. Jeho sklony k násilí a záliba v likvidaci Židů, byly pověstné. Samozřejmě cosi pro svou říši a lid vytvořil, ale dle mého soudu na lid – podobně jako většina jeho politických souputníků kašlal a jel si svou linii. S tím souvisela i tajemná úmrtí jeho manželek. Přemýšlivý učitel českého dějepisu klidně může spekulovat nad tím, že Karel mohl být vícenásobným vrahem svých manželek. Nebyl by sám, kdo by se jako královská celebrita dopustil takovéto ohavnosti. Byl však obratným diplomatem a vše, co by ho mohlo veřejně ohrozit, ututlal a církvi ucpal ústa mocnými úplatky a milodary. Ty se později, za vlády jeho syna, ukázaly velkým problémem země, stejně jako jím tak protěžovaná a nenasytná katolická církev.

Pro mě Karel IV. opravdu není nějaký solidní otec vlasti, je spíš jedním článkem řetězu podivných českých vládců. A je tu zase podražené sebevědomí Čechů, které vede ke glorifikaci a k přeceňování zásluh tohoto vladaře. Kdyby nebyl on, byl by tu prostě někdo jiný. Je mi zle z toho, kolikrát se na mezinárodních výstavách chlubíme českým králem, který byl Čechem jenom napůl. A česky se naučil až jako dospělý chlapík. Jak říkám, když je národ na mizině, vždycky se českým potentátům Karel IV. hodí do krámu.

Pokud dovolíte, ještě se krátce dotknu postavy zakladatele moderního státu, T.G. Masaryka. V českých poměrech je to těžký kalibr, hraničící se svatostí. Já mám ale s TGM velký problém v tom smyslu, že byl aktivním činitelem v rozvratu Rakouska-Uherska. Docela nedávno jsem projížděl Terstem. Tohle město mohlo být i můj domov, má vlast. A proč není? Kdo demontoval monarchii? Je jisté, že na konci války byla podivná geopolitická situace, která extrémistům typu Masaryk nahrávala. A Masaryk zdaleka neměl jako jedinec sílu prosadit rozklad monarchie.

Češi a Slováci, typičtí salámisté a Švejkové, věděli s prominutím prd, co se kolem nich děje a tak zase nebyl takový problém zorganizovat výbor a dovést zemi k samostatnosti. Ale jak říkám, lid kolem dokola vůbec netušil, co se děje. Důsledky rozpadu monarchie byly pro Čechy fatální:

• nový stát se rozpadl zevnitř po 20 letech, 20 let je v historii směšná doba
  
• nový stát se stal vydatným soustem pro nacistické Německo
• ½ nového státu kolaborovala dobrovolně s Němci
• nový stát později potupili a 20 let okupovali Rusi

Ale hlavně – totálně se zde projevila neschopnost Čechů vládnout si.

Nechce se mi vůbec rozebírat odkaz Beneše a komunistických prezidentů, je to mimo formát tohoto blogu.

A na těchto základech – podivných, zrádných, totalitních a nebojím se říci i postmonarchistických, je založena imaginární víra Čechů v prezidenta.

Přiznejme si, že naši vládci a v moderní době prezidenti, nám často možná více škodili, než sloužili. Tedy kromě Havla, který ač podivín, je znám ve světě jako velký Čech. Ovšem lid jeho skutky vnímá s rozpaky stejně tak, jako jeho divadelní hry a všobecné amnestie. Vím, že mně někteří čtenáři za můj názor na prezidenty a vladaře budou kritizovat, ale činy a postoje historických postav jsou stigmata, kterými jsme postiženi všichni bez rozdílu jako celek. Ať se nám to líbí, nebo ne.

Budoucí prezident, ať už jím bude kdokoliv, téhle zemi nemá co nabídnout. Bude směšnou figurkou, která sice usadí do funkce premiéra, ten ovšem, jak je v zemi zvykem, svoje kroky s prezidentem nikdy nebude koordinovat. Vzniknou zase dvě mocenská centra, jejichž nekompetentní mluvčí budou troubit do světa cizorodé názory a státní peníze budou lítat oknem, až běda. Mýlím se? Bylo to za Havla jinak? Je to za Klause jinak? Je tady nějaká spolupráce mezi Klausem a vládou? Nebo alespoň mezi ministrem zahraničí?

Myslím si, že rozumné by bylo funkci prezidenta zrušit. Je po sto letech existence státu přežitá, stejně jako systém politických stran. Stejně jako dvoukomorový parlament a imunita poslanců. Jaké praktické výsledky má současný politický systém, vidíme všichni. Namísto namachrovaných politiků, potřebujeme loajální státní zaměstnance s přiměřeným platem a hmotnou odpovědností za státní majetek. Nic víc, nic míň. Světců, otců vlasti, vlastizrádců a agentů v čele státu, už bylo dost. Co si myslíte Vy, vážení čtenáři?

Přeji Vám slunný den.

František Študlar