Mám Američanů tak nějak plné zuby. Už hodně dlouho jim nežeru humanitární bombardování a kecy o demokracii. Kam vlezli, tam tradičně sto let ani tráva nerostla. Jako malý chlapec jsem si myslel, že nejhorší velmoc s imperiálním choutkami je Rusko. Omyl. Na americkou nadutost totiž nikdo nemá. Všechny filmy o Americe končí stejně – senilní pětihvězdičkový generál se v řídícím středisku objímá se svými kolegy a ještě víc senilní prezident řeční nad rakvemi hrdinů... A úplně nakonec nezbytný kýč: Bůh žehnej Americe! Otázka zní – co se stane se zbytkem světa, když Boha si uzurpovaly USA...
Při výkonu povolání občas cestuji přes celou republiku. Pokud jedu do Brna, tak to mám víc než 200 km a na oběd či kávu se obvykle zastavím v Humpolci. Anebo na motorestu U 9 křížů. Zde jsem si vždy objednával svíčkovou a štrůdl – prostě českou klasiku. Známý dálniční motorest měl výbornou kuchyni a rovněž solidní zaměstnance. K mému velkému překvapení tento podnik s mnohaletou tradicí zmizel... Namísto něho zde cestovatel toužící po gastronomickém zážitku najde restauraci nejmenovaného amerického řetězce s rychlým občerstvením. K tomu lze dodat jediné – možná Vás to zasytí ale rozhodně nenadchne.
Místo tradiční české hospody nonstop herna s automaty, blikátky a ostatními propietkami na vymývání slaboduchých mozků. Místo svíčkové předražené housky a všude kam oko pohlédne, pokrytecké nápisy kolik ušetříš. Místo piva bezedný nápoj – jinými slovy chlastej a staň se závislákem na Pepsi. Naper do sebe směs horkého burgeru a přechlazené Pepsi, zaplať a koukej vypadnout. Toť v kostce americká gastronomie. Výsledkem často bývá otylost a zkažený žaludek.
Je mi líto, že už si tady nemůžu dát moravského vrabce a štrůdl. A pokochat se všemi smysly na dalších perlách české kuchyně – svíčkové s brusinkami, vepřové pečeni se zelím a rajské omáčce s hovězím. Toužím prostě jenom po tradičních českých civilizačních chorobách. Nemám zájem sypat peníze do beden a zkazit si žaludek bezedným nápojem.
Závěrem mohu říci jediné – tady už mně fakt nikdy neuvidí. Goodbye amigos americanos. Ovšem míst, kde se dá normálně česky najíst, ubývá. A otázka, vyřčená na začátku zůstává – co s námi bude? Anebo ještě přesněji – Češi a Moravané, co se s Vámi ksakru děje?
A na závěr malý reklamní trik s kyblíky - já nevím jak vy, ale já si v souvislosti s kyblíkem a přáteli docela snadno představím něco úplně jiného než kreativní génius, česky se tomu říká šavle...
PS: záměrem autora není poškozovat jakoukoliv firmu podnikající v gastronomii.
