Wall street se nepitvá v bezvýznamných datech a informacích

Vyhrocené slovní přestřelky amerického prezidenta s médii a levicovými aktivisty stahují na sebe pozornost. Mezitím se v klidu připravují skutečně zásadní změny, o kterých kdyby se psalo, tak je nikdo nečte.

Plánování budoucnosti země je těžké sepsat přitažlivou formou. Jazyk, kterým jsou jednotlivé body formulovány je suchý, formální. Nudný. Posuďte sami...

1. Omezení vývozu pracovních míst hlavně do Mexika a Indie
2. Zvýšení bezpečnosti v chudých čtvrtích velkoměst
3. Přísnější vynucování imigračních zákonů
4. Snížení daní z příjmu pro jednotlivce i podniky
5. Investice do modernizace dopravní a komunikační infrastruktury země
6. Verze dvě „dostupné lékařské péče“, známé jako Obamacare

Obsah tohoto plánu a jeho naplnění nebo nenaplnění zajímá jak americké občany, tak investory. Politici vyčkávají, jak to dopadne, aby si pak mohli bezpečněji vybrat správnou stranu kabátu k převlečení k volbám.

Nejdříve ale k přestřelkám hlavně na téma, jak populární mezi lidem prezident je. Oblíbené téma jak prezidenta Trumpa, tak jeho odpůrců. Soutěží se o to, kdo výš vyčurá.

Problém je s interpretací těchto dat. První pohled na průzkum např. od Rasmussen reports potěší odpůrce Trumpa: Pouhých 35% hodnotí prezidenta velmi příznivě a 39% velmi nepříznivě. Započítáme-li i hodnocení "spíše příznivě" a "spíše nepříznivě" vyjde nám 51% příznivě a 49% nepříznivě. To už si aktivisté nenechají líbit, křičí, berou kameny a hází. To nemůže být pravda! Trump slaví, CNN analyzuje vliv Ruska na průzkum.

Smícháme-li koktejl různých definic, podmínek a průzkumů, vždycky prostě jde vybrat něco, co si propaganda na kterékoli straně obhájí. Čísla o popularitě jsou absolutně k ničemu. Když už, tak je třeba sledovat jejich trend.

Ani data ohledně popularity ostatních poválečných prezidentů USA mnoho nenapoví.

Pokud jde o šanci na znovuzvolení a o to, jak se dařilo v té době lidem, tato data neznamenají nic. George Bush starší byl relativně velmi populární, ale prohrál boj o znovuzvolení se silným kandidátem Billem Clintonem a hlavně díky stagnaci ekonomiky v roce 1991. George Bush mladší byl velmi nepopulární, ale znovuzvolení vyhrál díky silnému týmu a slabému protikandidátovi Johnu Kerrymu. Prezident Obama také na tom nebyl kdovíjak dobře, ale jeho znovuzvolení bylo snadné. A nejpopulárnějšího prezidenta zastřelili.

Investory a Wall street zajímají úplně jiná data

Podle podivných a snadno manipulovatelných dat o popularitě se nedá řídit ani země, ani byznys. Na Wall street vyjadřují lidé důvěru vložením svých peněz a nedůvěru výběrem svých peněz. Jak investory, tak řadové Američany trápí federální dluh země a jeho trend. Ekonomické body Trumpova programu jsou napadány, že povedou k dalšímu zadlužování.

Za G. W. Bushe a B. Obamy vzrostlo zadlužení země téměř čtyřnásobně, vzhledem k hrubému domácímu produktu dvojnásobně. I když jsou k tomu důvody, dvě krize plus války, je pro mě fiskální politika těchto dvou prezidentů velkým zklamáním. Billa Clintona jsem nemusel. Hlavně proto, že studoval komunistickou propagandu a použil ji ke zvolení v roce 1992. Ale rozpočtovou disciplínu u něj oceňuji.

Díky zadlužení a exportu pracovních míst v minulých letech není růst zisků amerických firem takový, jako býval a ocenění na trzích tomu odpovídá. Je relativně vysoké v poměru k zisku, ale o třetinu nižší, než by bylo, kdyby rostla Amerika stejně, jako zhruba do roku 1995. Od krize v letech 2008-2009 přibylo přes 8 miliónů pracovních míst, z toho jen 80 tisíc (jedno procento!) pro dělnické profese.

Asi od října 2016 se v USA „zlepšuje nálada“. Je to citelné hlavně v obchodních záležitostech. Více lidí, ale stále méně, než polovina, si myslí, že „země směřuje správným směrem“.

Od voleb 8.11.2016 optimismus ohledně směřování země stoupá. Od inaugurace prezidenta Trumpa je ukazatel optimismu na 45% a výše po dobu pěti týdnů. Za prezidenta Obamy nebyl na těchto hodnotách nikdy. Těsně překročil 40% jen jednou v roce 2012 na tři týdny, ale dostal se několikrát i pod 20%.

Zvyšuje se maloobchodní prodej, narůstá počet nových pracovních míst, vlivný ukazatel Michiganské univerzity nálady ve firmách (business sentiment index) též poskočil nahoru.

Zde zpozorněli i „vrazi z Wall streetu“ a poslali od voleb 8.11.2016 ceny akcií preventivně k novým maximům. Na Wall street si přečetli ten nudný Trumpův plán a očekávají ekonomický růst a prosperitu. 55% Američanů vlastní akcie. I ti, kdo nemají investováno na ekonomické prosperitě země vydělají díky statisícům nových pracovních míst. 

Běda jim ale, běda Trumpovi a republikánům, jestli ten plán nebude fungovat nebo se ani nedostanou k jeho realizaci nebo z něj Kongres udělá paskvil. Wall street plusové body rychle odečte, investoři ztratí peníze, vytváření nových pracovních míst se zastaví, optimismus půjde do háje jako za Obamy a ve volbách vyhraje někdo jiný. Tak to v Americe chodí, počítají se hlavně body s předponou "$". Ostatní body jsou jen pomocné.

Pokud ekonomika poroste, kriminalita bude klesat a v médiích stále poběží otevřené souboje, díky kterým si lidé budou moci udělat svůj názor, pak z mého pohledu země pokročila správným směrem. Veřejná debata s Trumpem na scéně je daleko otevřenější a upřímnější. Mohla by být víc k věci, ale to by pak nastala ta nuda.

Foto k perexu: AP