Tož koho mám volit? (5) Amerika žije!

Čekali jsme holčičku a on se nám narodil chlapeček. Asi nejlepší komentář, jaký jsem v televizi slyšel ve středu 9. listopadu 2016 ráno hned poté, co jsme si v USA i v našem Ohiu zvolili nového prezidenta.

Demokracie a svoboda i přes mediální masáže žijí a prosperují. V Americe se na dobu dohlednou snížilo riziko vítězství socialistických vymožeností, přehlížení pravého stavu věcí pod rouškou korektnosti, riziko omezování svobod jednotlivců, papouškování jedné pravdy. Je třeba se mít na pozoru, aby tomu tak bylo stále a v co nejvíce zemích na světě. Snížilo se riziko že Amerika přestane být Amerikou.

Ještě šest dnů po volbách ale svítí na mnoha mapách CNN a jiných médií výsledek 290-232 volitelů pro Trumpa, se stále nerozhodnutým státem Michigan. Případně 290-228, není-li započítáno vítězství Clintonové o přibližně 2500 hlasů v malém New Hampshiru. Nejspíše proto, aby lživé zpravodajství budilo iluzi vyváženosti. Jakoby ty vševědoucí, do své pravdy zahleděné mediální domy stále doufaly v zázrak, i když už před několika dny bylo sečteno 100% hlasů. V Michiganu vyhrál Donald Trump o 12000 až 13000 hlasů (zdroje se různí). Mluvčí volební komise oznámil 10. listopadu rozdíl 13107 hlasů, což se může nepatrně změnit. Prý se máme zeptat tisku, proč ještě tuto informaci nepublikoval. Ještě před pár dny byla šedě zabarvená a tudíž nezapočítaná i Arizona, i přes rozdíl 80000 hlasů, tedy 4%.

Jinými slovy, konečný výsledek voleb 306-232 jsem na žádném mediálním serveru dodnes nenašel. Více než tři sta volitelů a rozdíl 74 volitelů musí být pro ně naprosto nestravitelná, nepublikovatelná čísla.

Znechucení příznivci Hillary pochodují městy, křičí, pálí vlajky, paruky a makety zvoleného prezidenta. Co na to říct a neurazit? Asi jen tolik, že po vítězstvích Obamy před čtyřmi a osmi lety šli voliči poraženého kandidáta brzy ráno do práce, do školy, dojit krávy, orat pole, programovat počítače, vstávali do fabrik, firem a úřadů, akceptovali volbu. I můj jedenáctiletý syn koukal včera na protesty a prohlásil: „Co to je? Vždyť vyhrál, tak je hotovo, ne?“ Ujistil jsem ho, že ačkoli lidé mají ve svobodné zemi právo protestovat, na výsledku voleb to nic nezmění. Moje žena sleduje zpravodajství na různých stanicích a komentuje: "Debatujú, debatujú a stále nevedia, prečo Trampík vyhral." Přitom odpověď je velmi jednoduchá: lidé ho zvolili v demokratických a svobodných volbách, které se koupeným médiím tentokrát nepodařilo ovlivnit, jak si sponzoři představovali. Lidé si vytvořili svůj názor navzdory propagandě.

Díky všem, kteří jste se mnou hlasovali v primárkách v březnu v prvních dílech seriálu „Tož koho mám volit“ (blogy z března 2016).

V minivolbách u nás ve vesnici Boston Heights ve státě Ohio nakonec zvítězil Donald Trump nad Hillary Clintonovou poměrem 468:310 hlasů při volební účasti 80%. V Ohiu, které mělo být vyrovnané, vyhrál o 450000 hlasů, což je asi 8.5%. U nás doma vyhrál 2:0 na hlasy, které byly oficiálně započteny do výsledku.

Donald Trump je lídr, má dobré nápady, kterých se jiní politici chytají. I když se rozhodl kandidovat za republikány, šel před rokem a půl do voleb v podstatě proti dvěma silným zavedeným stranám s cílem změnit mapu. Má ve skříních i kostlivce, uvidíme, kolik jich za čtyři roky vypadne. Když splní, co slíbil, tak to má rozjeté na osm let. Budeme pozorně sledovat, co se mu podaří prosadit, zda dosáhne společenských kompromisů a širší podpory, kromě republikány ovládaného Kongresu. Čekají nás překvapení, možná skandály a podivná rozhodnutí. Těším se na jeho tiskovky, komentáře a prohlášení při zahraničních návštěvách.

Vyhrála i žena. Kellyanne Conway je první ženou-manažerkou úspěšné prezidentské kampaně v USA. Kellyanne naordinovala taktiku nutnosti vyhrát Ohio, Iowu, Severní Karolínu a Floridu, a pak bylo potřeba vyhrát ještě jeden stát. Zaměřila pozornost na Pennsylvánii, Michigan, Wisconsin, New Hampshire a Minnesotu. Vyhráli tři z těchto pěti států. Je to pěkný pohled na červeně zbarvený středozápad USA. Ve Wisconsinu za republikány naposledy vyhrál Ronald Reagan v letech 1980 a 1984. Teď po dlouhých 32 letech Donald Trump. Amerika žije.

Když ani oslíci ani sloníci nefungují...

 

Autor: Karel Stryczek | pondělí 14.11.2016 11:22 | karma článku: 33,88 | přečteno: 902x