Společenské zřízení pro kočku

Paní sousedka je veterinářka a tvrdí, že nejlepší pro zvířata je svoboda. Od koťat byli její dva kocouři vychováni k tomu, že si musí venku něco chytit a vodu najít.

Kocouři běhají po lese, domů můžou, ale není tam pro ně žádné žrádlo a pití. Zdálo se mi to zprvu dost kruté, takový kočičí divoký západ, ale při pohledu na ta zdravá a silná zvířata je jasné, že nestrádají. Při bližším pohledu a prozkoumání kožichů jsou patrné šrámy ze soubojů s konkurencí. Sousedčiny náklady na chov se rovnají nule, kocouři se o sebe postarají.

Náš kocour také celé dny a noci bloudí po okolních hvozdech, je sousedy oblíben a chválen za odchyt hlodavců v okolí. V garáži ale má granule, na které poskytujeme minidotaci z rodinného rozpočtu. Misku s vodou má také, ale málokdy si jí všimne. Je zvyklý lízat ranní rosu z listů, když zaprší směřuje k louži, v zimě nejradši líže sníh. Vylízal se i ze šrámů z občasných soubojů za mlada. Ve svých odhadovaných minimálně 14 letech váží 8 kilo. Loví, leze na stromy, vyskakuje všude možně, prohání psy. Veterináře zatím nepotřeboval, když bude třeba, máme jeho číslo.

Sousedé naproti mají stejně starou kočku, která nikdy nebyla venku. Celý život se má dobře doma, v suchu, v teple. Je mrzutá, má revma, vypelichaný kožich, pohybuje se pomalu a stále spí. Žere jen určité pokrmy, někdy nestačí doběhnout ke své toaletě se stelivem. Má zdravotní pojištění pro domácí mazlíčky. Kočka nemá stres, časté návštěvy u veterináře má "zdarma". Prostě takový socialismus s kočičí tváří. Náklady na pojištění, péči, žrádlo a stelivo se pohybují v rozmezí 50-70 dolarů měsíčně.

Babička nedávno mezi řečí utrousila, že náš kocour se má nejlíp na světě. Má svobodu pohybu, poznal okolní svět, umí bezpečně přejít ulici, několikrát se popral, a je zajištěný při nepohodě. Na zimu má brloh v garáži a při nedostatku hlodavců v okolí ty granule. Prý by to tak mělo být i u lidí. Divoký západ ve stylu „co si nechytíš, nemáš“ se jí nelíbí, líné závisláky produkované drahým socialistickým teplíčkem by zase hnala holí ven, ať se o sebe postarají.

Na kočičím divokém západě je maximální svoboda, dobrodružství, ale i nebezpečí, socialistické teplo jakoby ani šelmám kočkovitým nesvědčilo a babička má vždycky pravdu.