Sociální cítění s miliardáři, kteří nejsou sociálně citliví

Ministr financí „není sociálně citlivý miliardář,“ zaznělo na sjezdu ČSSD z úst přesedy strany a premiéra země. A také, že „nesmíme zůstat ekonomikou založenou na nízkých mzdách.“ Nesmíme, méně peněz se hůře přerozděluje.

Chceme silnou střední třídu a vyšší mzdy. Kdo by nechtěl. Ale běda vám, běda vám, vyděláte-li více než padesát tisíc. Či dokonce sto tisíc měsíčně! Všechno má své meze a váš přebytek patří státu. Střední třído, my sociálně citliví potřebujeme vaše peníze do rozpočtu. Zvýšení vašeho příjmu nehodláme dosáhnout ponecháním vašich peněz ve vašich peněženkách, ale sociálně citlivým přerozdělením podle našeho uvážení a tabulek.

Na negativní daně, jak pracovně nazývám například dotace, peníze v rozpočtu vyčleněny jsou. Dotovaný miliardář neplatí, dotovaný miliardář peníze z rozpočtu čerpá. Ty peníze, které střední třídě nemohly zůstat. Časově omezené dotace ve strategických odvětvích, budiž. Ale stálý přísun cizích peněz na projekty, které buď selhaly, anebo se ujaly a už dávno jsou ziskové i bez dotací? Živíme komplikovaný labyrint vztahů, ve kterém sociálně citlivým premiérům mizí peníze občanů do podniků miliardářů a vůbec kdo ví, kam.

Podniky miliardářů nicméně zaměstnávají desetitisíce lidí, což mi připadne z hlediska sociální citlivosti jako přínos nikoli „necitlivost“. Kdo někdy zkusil vést k růstu a zisku velký či menší podnik ví, že kecat je jednodušší.

Miliardáři také rozhodně nepohrdnou každoročně garantovanou miliardovou státní objednávkou. Dodávat mléko a zdravé potraviny do škol je zajisté užitečnější, než krmit neziskovky. To je asi jediné pozitivum tohoto programu. Střední třídě je jedno, jestli dítěti mléko a ovoce koupí stát nebo jim ho koupí sami. Pro jiné je to další výchovný kopanec, neboť mají zase na něco nového nárok bez zásluh. A děti nejchudších, které by potřebovaly koupit celý oběd, budou nadále spoléhat na dobré duše a sbírky.

Stejné děti, které získají díky chytrým hlavám ve vedení státu správné stravovací návyky, zaplatí za mléko, neziskovky a dotace později, až budou výdělečně činné a budou splácet státní dluh. Přesněji řečeno, splácet budou ty děti, které stát nestačil vychovat k přijímání bez zásluh. Dnes si žijeme díky deficitním rozpočtům malinko nad poměry a doufáme, že díky ekonomickému růstu se bude dluh v budoucnosti jednodušeji splácet. Jinak se dotace miliardářům, neziskoví samozvaní přinašeči dobra a zdravá výživa našim dětem prodraží.