Scestí - Pan Demieux limited edition

Pro ty, kdož mají dost plytkých konspiračních teorií plnících soukromá, veřejnoprávní či marťanská média, jsem sepsal jednu konspiračku na mnohem vyšší úrovni. Galaktickou. Fyzikální. Humanoidní. Vydala na celou knihu.

Pro laiky, kteří ještě netuší, že vakuum není prázdno, kniha odhaluje, že kdo vakuum ovládne, získá netušené možnosti pro mezihvězdné lety.

Pro příznivce ET, kteří si myslí, že oni jsou už za vodou a nemají žádné problémy, kniha uvádí vše na míru pravou: mimozemšťané problémy mají. Jejich šéfové rádi některé z nich přenesou na náš hřbet. U jiných však nalezneme zastání.

A čtenářům, kteří jsou přesvědčeni, že už o vesmíru skoro všechno víme, sděluje: Experti nedělají malé chyby! Naše znalosti jsou jen svrchník záplatovaný flastry s nápisy „velký třesk“, „temná hmota“, „inflační teorie“, „černá díra“ či „temná energie“.

To vše v jedné jediné sáze nazvané Scestí, která doputovala do distribuce jako „Pan Demieux limited edition“, jíž se výborně zhostilo nakladatelství Jonathan Livingston.

Scestí, nesoucí podtitul „realistická špionážní sci-fi sága“, má záběr od hluboké minulosti přes současnost až skoro do konce jedenadvacátého století. Čtenář se dozví co bylo Předtím i co bude Potom. Humanoidní i lidské příběhy jsou předestřeny na pozadí scestného vývoje poznání od Newtona po temnou hmotu. A co bude následovat, až do toho někdo hodí vidle.

Nebojte, s pomocí extra-planetární technologie to dopadne dobře, i když je velmi nejisté, co je to vlastně „dobře“.

Pro zájemce zdehle uvádím malou ukázku:

Scestí

 

Scestí, ukázka z kapitoly „Dolet k Ter“


„Jak jste se vyspinkal, pane?“ Mister Seventeen zopakovala trpělivě otázku.

Bavič ztěžka zvedl oční víčka. Nad sebou uviděl, zprvu mlhavě, ale čím dál ostřeji, postavu Mister Seventeen. Začal si uvědomovat, že se s ním… s ní, příliš neseznámil, neboť ho… ji dodali až opravdu těsně před odletem. Prý kvůli dolaďování a testům software do poslední chvíle. Takže celý výcvik absolvoval s jakýmsi standardním modelem misionáře. Mister Seventeen, kterou mu prý takříkajíc ušili na míru, viděl před odletem opravdu jen velmi krátce.

Teď podle všeho doletěli k Ter, dohibernoval a Mister Seventeen ho probudila. Pořád si nebyl úplně jist, k jakému rodu tohoto robotnického misionáře přiřadit. K střednímu? Na to byl příliš chytrý. Tedy ten robot. K mužskému? Tomu by odpovídal název Mister, tedy nikoliv Mistress, kteréžto jméno dostal misionářský robot ob výstřel dříve.

Ale korpus měl tento nový misionář spíše ženského tvaru, i ňadra se dala pod oděvem Mister Seventeen vytušit. I když nikterak výrazná, zalitoval Bavič. Vzpomněl si, že se už před výstřelem rozhodl, bohoidvíproč, přezdívat ji Conchita. Měl dojem, že k ní to jméno přesně sedí.

Ano, Mister Seventeen je v základním korpusu žena. Nicméně ji je možné jednoduše přešaltovat na bisexuála či transsexuála, neboť z dostupných dat nebylo COBu při vyslání zřejmé, co je pro udržení otěží vlády v stavařské organizaci v současnosti výhodnější. Kterýže gender bude mít v době příletu na Ter větší šanci uspět jako doprovod prvního humanoidního mezihvězdného astronauta. Takhle to bylo flexibilní.

Kosmický Bavič si toto vše srovnal v hlavě a rozhodl se prozatím hovořit a jednat s Mister Seventeen jako s ženskou Conchitou.

„Vyspinkal jsem se výborně, až na ty příšerné sny. Dal bych si kafoid, miláčku. Z čerstvě namletých kafoidových bobků.“

„Ta žádost byla zřejmě směřována na mne, pane, že?“ ujistila se Mister Seventeen. „Čerstvě namleté kafoidové bobky nejsou zatím k dispozici. Ani žádné jiné bobky. Dokonce ani instantní kafoid vám nemohu podávat, pane, ten je povolen až druhý den po probuzení z hibernace. Naleji vám sklenici vody.“

„Fúúúj. To nevíš, že voda je toxická, Conchitko? Na Planetě nás to učili od narození,“ ošíval se naoko Bavič.

„Ano, pane. Jisté aspekty vody jsou nebezpečné. Nikoliv však její požití,“ pravila Mister Seventeen.

„No dobrá, ale v čisté podobě se obvykle nepije. Což takhle plivsoň? Nebyl by, teenagerko?“

„O plivsoních platí to samé, co o kafoidu. Až druhý den po probuzení. Navíc jen nealkoholický,“ nekompromisně odvětila Mister Seventeen.

---
Kosmický Bavič potřásl hlavou, když si prohlédl první údaje na displejích před sebou. Šíje ho ještě dost bolela, takže zasykl bolestí. Po osmioběhové hibernaci to bude pár dnů trvat, než se mu vrátí dřívější pohyblivost. Ale aspoň už se za pomoci Mister Seventeen přesunul z hibernátoru do velitelského křesla.

„Navázala jsi už spojení se starým misionářem?“ obrátil se – opět s bolestným zasyknutím - na Mister Seventeen, která seděla v křesle po jeho pravici.

„Ano, již jsem s ním intenzivně komunikovala, než jste se probudil, pane,“ odpověděla pohotově Mister Seventeen. „Chcete ho na obrazovku, pane?“

„Sem s ním, Conchito,“ rozšafně odpověděl Kosmický Bavič.

Na obrazovce se objevila známá tvář starého misionáře Mister Sixteen. Viděl ji v průběhu výcviku snad tisíckrát.

„Misionář Mister Sixteen. Zdravím novou misi,“ ozvalo se.

„Také zdravíme. Podejte hlášení,“ rozkázal Kosmický Bavič.

„Během mé služby se nic zvláštního nestalo. Akorát zhynula civilizace,“ vypálil Mister Sixteen šrapnel.

„Co mi to tu povídáte?“ skoro vykřikl Kosmický Bavič. „Se vám snad přehřály hyperobvody, né? Nevnímáte zcela zjevný rozpor ve své první a druhé větě?“ kýval hlavou nechápavě ze strany na stranu Kosmický. Opět s bolestným zasyknutím.

Do hovoru vstoupila nová misionářka: „Pane, on je nastaven tak, že zhynutí civilizace není pro něj nic zvláštního. On měl naprogramované jako prvořadý úkol něco jiného, což zjevně nebylo narušeno. Takže pro něj nenastala žádná mimořádná situace.“

„Aha, samozřejmě, jistě,“ trochu zahanben předvedenou nechápavostí se obrátil zpět k obrazovce Kosmický Bavič. Ale v hlavě mu vrtalo: Jaký tedy měl misionář prvořadý úkol? Přípravu na první setkání Tereánce a humanoida, ne? Zhynutí civilizace tento úkol tak trochu narušuje, ne? Ale nahlas nic prozatím nekomentoval.

Na obrazovce pokračoval starý misionář: „Během mé služby se opravdu nic zvláštního nestalo. Události menší důležitosti do prvního shrnujícího hlášení nemám dávat. Učinil jsem malou výjimku, protože mám dojem, že po zhynutí zdejší civilizace budou muset bezpečnostní složky přehodnotit účelnost dalších misí na Ter.“

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Pavel Strunz | pondělí 14.6.2021 13:15 | karma článku: 4,43 | přečteno: 118x