Jistě jste též zaregistrovali nově vzniklá slova popisující nedávno se rozvinuvší jevy a ideologie. Mám na mysli nové „izmy“, jako například ageizmus, homosexualizmus, europeizmus, netolizmus. Ovšem rekordmanem v rychlosti zavedení nového „izmu“ je naše nová vláda – ta se již po pár týdnech zasloužila o vznik „patolizmu“.
Ano. Vládní patolízalové předvádí hned od začátku vůči Bruselu patolizmus par excelence.
Sobotka jede ve funkci premiéra na svou první zahraniční cestu právě do Bruselu k Barrosovi a Schulzovi, kde ubezpečuje tyto mocné Evropany o čitelnosti, srozumitelnosti a konstruktivnosti vystupování ČR vůči Unii. Barroso jej za to chválí a konstatuje, že "Česká republika se vrací k roli aktivního a konstruktivního člena evropské rodiny".
Zřejmě aby premiér Sobotka nejel do Bruselu s prázdnou, tak o den dříve (ve středu) vláda rychle podnikla kroky, které by – kdyby byly ve středu pozornosti – mohly vzbudit nevoli obyvatelstva. Ovšem ve středu ve středu pozornosti nebyly - byly skryty pod rouškou všepřebíjejících zpráv z Kyjeva o nepokojích a ze Soči o zimní olympiádě - a vláda toho promptně využila.
Vláda ve středu zahájila kroky pro připojení země k fiskálnímu paktu EU, jedné z mála agend Unie, která ideově nekoresponduje se sociálnědemokratickým politickým směrem. Premiér Sobotka by však radši měl omezení zadlužování prosadil na národní úrovni a nepředávat další kompetence úředníkům v Bruselu. Pak by se mu dalo i zatleskat. Ale takhle? Premiér Sobotka dobrovolně sám ze sebe dělá pouhého vykonavatele vůle někoho jiného.
Jistě bude brzy následovat souhlas s klimaticko-energetickým rámcem EU do r. 2030, s daní z finančních transakcí, s připojením se k bankovní unii a co možná nejrychlejším směřování k přijetí eura. Právě o těchto tématech jednal premiér Sobotka při své čtvrteční důležité návštěvě v Bruselu (o které jste se však z televize možná ani nedozvěděli). Odměnou za servilnost mu bude cukr, nikoliv z českých cukrovarů, ale ve formě hladšího toku peněz ze strukturálních fondů, včetně přimhuřování eurokomisních očí nad nepravostmi při jejich čerpání. Komisní bič nebude používán a za to bude v budoucnu (neprávem) velebena ministryně pro místní rozvoj.
Nedosti na tom. Ve středu vláda rozhodla i o tom, že nebude nadále prosazovat výjimku z Listiny základních práv v Lisabonské smlouvě, kterou si vymohl na Unii před čtyři a čtvrt rokem tehdejší prezident Václav Klaus výměnou za svůj podpis pod smlouvou.
Přesněji řečeno: Vláda ústy premiéra sdělila, že výjimku „nebude uplatňovat“. Správně by však měla říci, že nebude uplatňovat nárok na ni, neboť výjimka ještě nebyla orgány EU přijata. Nebyla přijata ani čtyři a čtvrt roku po slibu ji přijmout. Ministerský předseda tedy mylně informuje a mylně informují i někteří novináři když tvrdí, že „výjimku má ČR od podzimu 2009“. Neměla a nemá.
Jedním z důvodů, proč naše nová patoliztická vláda spěchá se zrušením nároku na výjimku, může být i plánované přijetí tzv. evropského vyšetřovacího příkazu. Navrhovaný legislativní akt, který ho má zavést, se totiž na Listinu odvolává. To by nemohl, pokud by existoval stát zahrnutý v režimu evropského vyšetřovacího příkazu, který by však nebyl Listinou právně vázán.
Každopádně má chováni Bruselu nádech opakovaného irského referenda – tak dlouho se čeká na vhodnou politickou konstelaci, až ta přijde – a výsledek výhodný pro Unii se zafixuje jednou provždy. V Irsku tu vhodnou konstelaci zajistila mediální masáž a slib výjimek, v našem případě čekaly orgány EU tak dlouho, dokud se nezměnila vláda na eurofilní.
Co za ponaučení z toho plyne:
- Bruselským orgánům nelze věřit ani nos mezi očima, když slibují něco, co jim nejde pod fousy. Co si nevymůžeme hned, bude pouze přislíbeno, postupem času rozmělněno a potichu odhozeno do odpadu.
- Pan prezident Klaus měl zřejmě tenkrát před čtyři a čtvrt rokem místo podpisu radši abdikovat, než se nechat takto napálit s podpisem Lisabonské smlouvy.
- Naše vláda nastoupila servilní kurz a jistě v něm bude i nadále vehementně pokračovat.
Proti chorobnému vládnímu patolizmu však existuje účinný lék:
aplikovat berany-berany ducizmus (*).
----
(*) Pozn. pod čarou: Nejsem autorem tohoto „izmu“. Za termín děkuji přátelům LV, OP a MP. Jeden z nich ho použil v inspirativní restaurační debatě, kdy za stavu jedna ku čtyřem už hokej tolik nepřitahoval naši pozornost.
