Konference jsou zvláštním místem setkávání, při nichž si s protějškem při potřásání pravicí často vzájemně koukáte do oblasti pupíku. Právě tam se totiž klimbá cedulka zavěšená na stužce okolo krku, která obsahuje informaci o tom, jak se protějšek jmenuje, případně odkud je. Tedy informaci, kterou nutně potřebujete k osvěžení paměti, neboť tohohle chlápka jste již předtím někde určitě viděli, akorát si naprosto nevybavujete detaily a je vám to velmi trapné.
Tento týden se sjelo do Prahy na 700 takových kolegů a kolegyň, aby představili a diskutovali své výsledky v oblasti neutronové fyziky. Pořádání prestižní evropské konference o rozptylu neutronů (ECNS2011) bylo svěřeno českým vědcům z Ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy a z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Ačkoliv se jednalo o konferenci podle názvu evropskou, poskytla prostor pro setkání akademiků z celého světa.
Je škoda, že tato konference nevzbudila žádný zájem vedení pražského magistrátu. Ačkoliv se v programovém prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období 2010–2014 správně tvrdí, že "Praha je centrem vzdělanosti České republiky" a dokonce, že "zpracuje a rozšíří systém kongresové turistiky", úřad primátora konferenci ignoroval, přestože o ní byl dobře informován.
Kdyby se byl býval přišel někdo z vedení města na konferenci podívat, dozvěděl by se spoustu zajímavých informací o využití neutronů pro zkoumání hmoty. V úvodní přednášce profesora Masathosi Araie z Japonska by se též dozvěděl podrobnosti z první ruky o nedávném zemětřesení a o vypořádávání se s jeho následky, včetně rekonstrukce japonského výzkumného spalačního zdroje neutronů J-PARC.
Zároveň by byl možná překvapen vysokou mírou zapojení českých vědců z univerzitních a akademických pracovišť do stavby a provozu moderního spalačního zdroje neutronů pro vědecké účely (European Spalation Source - ESS) plánovaného konsorciem evropských států ve švédském Lundu. Toto zařízení bude co do velikosti srovnatelné například s takovým CERNem v Ženevě, i když se zaměřuje na jiné vědní oblasti.
Případný návštěvník z magistrátu by také mohl pogratulovat dr. Gerrymu Landerovi, laureátovi ceny Waltera Hälga udělované při každé takové konferenci Evropskou asociací neutronového rozptylu, a to za vynikající výsledky v oblasti magnetismu.
Ve vědeckých kruzích je známou skutečností, že rozptyl neutronů je něco jako univerzální švýcarský kapesní nůž s mnoha a mnoha želízky pro všestranné použití při výzkumu materiálů, v chemii, archeologii, biologii, medicíně i ve fundamentální fyzice.
To nádherně demonstrovaly např. plenární přednášky prof. Stephena Haydena o výzkumu vysokoteplotních supravodičů skrze detekci rozptýlených neutronů, dr. Marka Daymonda o studiu moderních materiálů použitelných v energetice či dr. Eberharda Lehmanna o tomografii - mimo jiné - paleolontologických nálezů pomocí neutronů.
Přednášky zabrousily též do oblastí jako jsou vnímavé polymerové povlaky (prof. Regine v. Klitzing), biologie a medicína (dr. Trevor Forsyth) či difuze v nanoporézních materiálech (prof. Herve Jobic). Nechyběly ani prezentace z oblasti velmi základních fyzikálních kvantově mechanických principů, jako například neutronová interferometrie a "quantum entanglement" (prof. Anton Zeilinger a dr. Stephan Sponar).
Ve čtyřech paralelních sekcích se u řečnických pultíků vystřídalo téměř dvěstě přednášejících. Nutno dodat, že jak oni, tak i ostatní účastníci byli nadmíru spokojeni jak s přidanou informační hodnotou konference, tak i s její organizací.
Spokojen s vědeckou úrovní jsem byl i já. Kromě toho se mi podařilo experimentálně ověřit očekávaný statistický výsledek, že (na začátku zmíněné) zírání do oblasti kolegova pupíku je pouze z padesáti procent úspěšné. V druhých padesáti procentech případů se podíváte pouze na jména sponzorů, která jsou - logicky - vytištěna na druhé straně visačky mající kvantové hodnoty spinu "rub" a "líc".
