Komu se nelení, tomu se zelení vysmějou.

Sugestivní videoznělka kodaňské klimatické konference: Baculaté děvče, bosé nohy na suchem rozpukané zemi, mírný úsměv. Žene se vlna. Úprk, poslední holý strom na pláni, skok na větev (mrštná holka!). Voda stoupá, srdceryvný řev. Konec.Dobrá řemeslná práce, ale faktografická úroveň jako u hollywodského thrilleru.

V souvislosti s kodaňskou konferencí vybuchla v médiích bomba zvaná klimatická. Motto? Kysličník uhličitý = nepřítel lidu, a kdo zaplatí tu křížovou výpravu proti němu. Pravda, česká média se drží celkem zpět, neboť skeptičtí obyvatelé české kotliny by to zřejmě nespolkli i s navijákem. Ale bez rozdílu se to na člověka hrne ze všech německých televizí: již to není jen Klimawandel či Klimaproblem, ale hovoří se již v termínech jako Klimakrise či dokonce Klimakatastrophe. Překlad netřeba.

Nicméně i CNN a BBC chrlí nekonečný řetězec reportáží a zpráv o úděsných klimatických hrozbách pro planetu. A když si již člověk vydechne, neb právě přišla reklama a tam to určitě nebude, tak vzápětí zas musí nevěřícně zakroutit hlavou, do čeho všeho že jednotlivé firmy dokáží napasovat něco zeleného. Už i Sean Connery nás z obrazovky v reklamě nabádá, abychom se vrátili ke zdravému rozumu a začali využívat služeb zeleného bankovnictví. Vzápětí se jistá firma na fotovoltaické články snaží vymáčknout pro lid další zelenou dotaci na svoji drahou energii.
Takovéto firmy pochopily trend a zakously se zavčas do klimatického koláče. A u tohoto koláče platí parafráze starého známého socialistického „Kdo nekrade, okrádá rodinu". Nyní v moderní verzi: „Kdo nezelená, okrádá akcionáře". A naopak již neplatí to ještě starší poctivé „Komu se nelení, tomu se zelení". Nyní se nosí jednodušší „Komu se zelení, tomu se zelení".
A komu se opravdu nelení, tomu se zelení vysmějou.

Ale zpět k médiím. Opět reportáž. Rozhovor reportéra BBC v grónské vesnici s Eskymákem.
Reportér: Jak se projevují změny klimatu ve vaší vesnici?
Eskymák: Lidé dřív odcházeli, ale teď se vracejí zpět do vesnice, je tu více práce. Už je tu více jak 50 lidí.
Reportér: Ale již nemůžete se saněmi a se psy na led lovit, led je neudrží.
Eskymák: Ano, vskutku, obávám se, že naši mladí již nebudou umět lovit.
Reportér: Jak vidíte svoji budoucnost?
Eskymák: Budoucnost je dobrá.
Přes toto optimistické prohlášení místňáka musí být do reportáže natlačeno něco negativního. Reportér bere do náruče štěně huskyho a říká: "Při změnách klimatu jsou vítězové, ale jsou i poražení. K těm druhým patří psi. Když nebude lov, nebudou potřeba. Eskymáci je zastřelí." Dojemné. Pěkný huňatý pes to má spočítané.

Ale mají to spočítané i mnohé dobrácké kravky. Také už nebudou potřeba. Paul McCartney nás přes Europarlament přesvědčuje, že je třeba jíst méně masa. Neboť dobytek na pastvinách vypouští do ovzduší další skleníkový plyn - metan. Už i krávy jsou nepřítelem lidu. Co takhle přestat taky pít to klimaticky nevhodné mléko? Krávy to mají spočítané celkem jistě. Stavy se musí snížit, nelze jinak. Snad to ovšem nemají také spočítané klimatičtí popírači, kteří jsou již nyní označováni na klimatických demonstracích za klimatické zločince ...

A další pěkný kousek, tentokrát z tisku. Zelená údernice popisuje, jak se zbavila auta, lednice, tamponů, toaletního papíru, pyžama, to vše v zájmu zakonzervování současného klimatu planety. Akorát ji málem opustil přítel, takže přistoupila na kompromis a ledničku opět zapnula.

Nu což, oběti „bohům" jsou dávným atributem té pravé nefalšované víry (ať již pohanské, monoteistické či socialistické, v současnosti pak té klimatické). Pokud je někdo chce přinášet, ať si tak činí. Ale ať k tomu nenutí druhé. Navíc: oběti nesmí být zničující pro civilizaci. Měli jsme zde již stavby pyramid v Egyptě, vztyčování soch moai na Velikonočním ostrově, politiku Velkého skoku v Číně. Realizace těchto a podobných projektů (přikazovaných ideologií či náboženstvím) byla ekonomicky velmi vyčerpávající pro mnoho civilizací. Na Velikonočním ostrově tesání, transport a vztyčování moai vedlo až k totální devastaci.

V dnešním světě plném konkurence by přílišné sebepoškozování pomocí ekonomicky náročných nesmyslů, jako je boj se skleníkovými plyny, vedlo k úpadku některých dnes ještě relativně vzkvétajících zemí a regionů - těch, které na toto náboženství budou slyšet - a naopak k rozkvětu těch mnohem pragmatičtějších.

Nehodlám se na tom podílet. Půjdu si dát pořádný hovězí steak, ať se Paulík třeba zjeví.