Dopady amerických událostí na evropskou cenzuru.

Selhání ochranky na americkém Kapitolu posílí cenzuru v EU. Snažme se v České republice zachovat názorovou pluralitu místo stupňování boje s takzvanými dezinformacemi - i přes vysoce pravděpodobný tlak z orgánů Evropské unie.

Události na Kapitolu během potvrzování vítězství Joe Bidena v procesu zvaném americké volby, a následně poté, budou mít jistě značné dopady. Komentovat budu jen jeden aspekt. Je zřetelně vidět, že žijeme v globalizovaném světě: selhání ochranky na americkém Kapitolu posílí cenzuru v Evropské unii.

Nejprve k tomu selhání ochranky. Chránit vládní budovy má v USA jistě na starosti zkušená a dobře vycvičená bezpečnostní služba. Pokud takováto bezpečnostní služba zhodnotí, že nápor protestujících před Kapitolem nezvládne, pak měl její velitel zavčas povolat posily – předně nejspíš policii města Washington. Jelikož nevím o tom, že by doktrína „seberte policii peníze” („defund the police”), prosazovaná či tolerovaná s tristními výsledky městskými radami v Minneapolis či Seattlu, již dorazila i do Washingtonu, tak posílení o policejní síly proti výtržníkům napadajícím vládní budovu možné bylo. Pokud by ani ti nestačili, pak šlo přes přítomného viceprezidenta požádat zavčas o povolání Národní gardy.

Tedy se jedná o překvapivé selhání velení bezpečnostní služby Kapitolu a je vhodné se ptát „cui bono?”. Něco takového totiž bohužel může vyvolávat paralely s požárem Reichstagu v roce 1933, po kterém si to vyřídili nacisté s komunisty. Tak hluboko USA snad nejsou, ale některé zprávy o propouštění z práce jako důsledku účasti na demonstraci před Kapitolem v tomto směru vzbuzují obavy. Připomínám též, že v nastalé atmosféře po požáru Reichstagu nacisté cekem lehce prosadili tzv. zmocňovací dekrety, které mimo jiné zrušily svobodu slova. To už postihlo úplně všechny, nejen bolševiky.

Nyní: jak selhání ochranky Kapitolu souvisí právě s cenzurou v Evropě?

V reakci na události na americkém Kapitolu ministryně spravedlnosti německé vlády Christine Lambrecht prohlásila „V Evropě vytvoříme závazné povinnosti pro internetové platformy, abychom chránili volby, vymazali projevy nenávisti a důsledně jednali proti lžím a konspiračním mýtům“. Cílem dle ní je chránit „demokracie před agitátory, kteří podněcují nenávist a násilí na internetu“.

Nevím, jakými pákami chce paní ministryně německé vlády prosazovat tuto politiku v některých státech Evropy, třeba ve Švýcarsku, v Rusku, Británii, či Norsku. Je však možné, že paní ministryně udělala ve svém vyjádření chybu nikoliv neobvyklou u jistých německých politiků: prostě zaměnila Evropskou unii za Evropu. Takže v realitě vystupovala „jen” za Evropskou unii, nikoliv za Evropu. Sice ani k tomu nemá jako „jen” německá ministryně mandát, ale to jí určitě netrápí, protože předpokládá, že si skrze EU prosadí německou politiku po celé EU.

Ministryně Lambrecht nepoužila slovo „cenzura”. Je ale zřejmé, že státy EU, tedy i nás, čekají další tlaky na mazání příspěvků či celých účtů na sociálních sítích pod hrozbou obrovských pokut, a to po vzoru zákona právě německého (pokuty až 50 milionů EUR), nebo zanedlouho i rakouského. Nedělám si iluze, že by – pokud by neexistovaly události na Kapitolu – vedení EU a komisařka zodpovědná za tuto problematiku (v tuto chvíli paní Věra Jourová) nevyužili k prosazení zprostředkované cenzury něco jiného. Třeba pandemii a údajně s ní související dezinformace. Ale měli by méně „argumentů“.

Zdá se, jako by Západ zapomněl na pluralitu, zapoměl na důležitost svobody slova, a nahradil je termínem „boj s dezinformacemi”.

I v České republice již nějaký čas dochází k mazání příspěvků na sociálních sítích. I u nás sociální sítě dostávají hlášky od tzv. „ověřovačů faktů”. Nadnárodní sociální sítě to zřejmě berou šmahem: pokud platí zákon vynucující mazání některých příspěvků v Německu, pak předpokládají, že bude za čas platit i u nás. A jdou tomuto trendu vstříci.

Nicméně pořád ještě u nás nejsou sociální sítě pod hrozbou likvidačních pokut. Snažme se o to, aby to tak zůstalo, nebo aby se dokonce situace v oblasti svobody projevu zlepšovala, nikoliv zhoršovala. I přes předpokládaný další tlak z Evropské unie, podpořený nyní nově „argumenty“ z událostí na americkém Kapitolu.