Kde stát ztrácí miliardy očima úředníka, díl I.

Jako pracovník státní správy jsem se rozhodl, že budu sepisovat své postřehy o tom, kde se ztrácí miliardy od daňových poplatníků, proč tomu tak je a jak to vyřešit. Dnes o tom, jak systém motivuje úředníky k dosahování výsledků.

Ve svém prvním blogu jsem popsal základní body, na kterých by měl stát pracovat, aby fungoval efektivněji. Nyní se zaměřím na první z těchto bodů. Jak to udělat, aby úřady přinášely občanům lepší výsledky za menší peníze? Sám pracuji v oblasti řízení projektů na jednom velkém orgánu státní správy. Právě na oblasti projektů (jako jsou dopravní stavby či informační systémy) si ukážeme, kde státu utíkají miliardy.

Jistě chceme, aby služby státu držely krok s dobou a lidem bylo nabízeno to nejlepší. Jak by na to šla efektivní, soukromá firma? Pokud by ve firmě nedělali nic a příprava nějaké inovace by se táhla roky, tak by takovou firmu brzy předběhla konkurence, která by zákazníkům nabídla něco navíc dřív, nebo v lepší kvalitě, či levněji. Firma, která neposouvá věci dopředu, je zničena konkurencí - přijde o své zákazníky a zkrachuje. A tak firmy intenzivně pracují na nových věcech, a nějaká ta chyba po cestě se bere jako nedílná součást toho. Jak by asi přežívala třeba banka, která by neměla internetové bankovnictví a kde byste vše museli vyřešit stále výhradně na pobočce?

Státní organizace takový problém nemá - žádná konkurence neexistuje. Jestli vytvoříme aplikaci pro to, aby lidé mohli komunikovat s úřadem elektronicky za rok, nebo za 10 let, je jí tak jedno. Nikdo jiný ji nepředběhne, kdo by to zařídil rychleji... Tak proč to nedělat těch 10 let? Hlavně neudělat chybu ve výběrovém řízení, neporušit nějaký zákon... Čím déle věci budou trvat, tím více peněz se utratí na platech a dalších výdajích, a také tím později nás někdo vytrestá za to, že se něco nepovedlo. 

Problém je v tom, že motivace k dosažení nějakých výsledků je prakticky mizivá. Plat většiny lidí od ředitele až po poslední sekretářku bude více méně stejný, ať už budeme hotovi za rok nebo za pět let. Nějaké drobné odměny za práci na určitém projektu občas někdo dostane, ale většinou za práci samotnou, ne za výsledek. Čím déle bude práce trvat, tím víc odměn sesbíráme. Jakmile však někdo udělá nějakou chybu, hrozí mu široká paleta trestů, peněžních, vyhazov nebo v závažných případech i vězení.

Kdo by tedy spěchal? Raději si ke všemu pořídit spoustu podkladů a doporučení od toho či onoho, znalecké posudky, právní stanoviska... většinou od spřátelených firem a za peníze daňových poplatníků. Věc se tak natahuje, platy všem úředníkům běží, a navíc se zodpovědnost za výsledek předává tu na právní kancelář, tu na soudního znalce, támhle na jiný orgán státu...každému však jen tolik, aby až to bude jednou někdo kontrolovat, se nenašel nikdo, kdo za danou věc ponese plnou odpovědnost...

Princip "kdo nic nedělá, nic nezkazí" se státní správou prolíná jako červená niť, od ministrů až po paní na přepážce a napříč všemi orgány státu. Není to otázka konkrétních lidí, je to otázka systému, který konkrétní lidi nutí do takového jednání. Nedává jim příliš velký důvod pro to dělat věci rychleji nebo levněji. Dává jim jen negativní motivaci - neudělat chybu a připravit se na to, aby zodpovědnost za ní mohli přenést na někoho jiného.

Pracovníci státní správy dokážou vynaložit neuvěřitelné úsilí, pracovního času a veřejných peněz na to, aby si kryli záda - což je také jediný smysl této činnosti. Je jedno, co z toho bude mít daňový poplatník. Jde o práci pro práci. Hlavně že já vyjdu jako vítěz, který neudělal nic špatně a kterého povýší, na rozdíl od toho, kdo ve snaze dovést věc do smysluplného výsledku, cestou poruší nějaký paragraf...

Viníkem této situace však jsou částečně i média potažmo vlastně veřejnost- sami daňový poplatníci. Ti všichni si rádi smlsnou a na pranýř dají politika, na kterého se provalí zpackaný projekt, předraženost nebo snad korupce. Jistě, asi oprávněně. Není ale chyba, že si nevšímáme těch, za kterými není vidět nic? A že neoceníme ty, kteří pro nás skutečně vytvořili hodnoty? 

Celá tahle nešťastná situace své řešení má. Těžko odhadovat, kolik miliard by se ušetřilo, kdyby státní správa začala fungovat na principu větší orientace na výsledky. Stačilo by málo - na dosažené výsledky navázat odměny a platy úředníkům. Ne za to, že na něčem pracují, ale za to, co hodnotného pro občany vytvoří.

Je velká škoda, že vláda v rámci "ozdravného balíčku" nepokusila přijít s takovým opatřením. Že než ty miliardy najít pomocí zefektivnění fungování státu, tak raději zvedne daně a ty peníze, které se ve státě zbytečně prošustrují, si vezme od lidí... 

Pokud se vám to nelíbí a také byste chtěli efektivní stát, tak se pojďte ke mně přidat!

Založil jsem facebookovou skupinu a petici za myšlenky, které popisuji na svém blogu. Pokud nás bude dost, můžeme něco změnit! I pár ušetřených miliard by určitě za to stálo, nemyslíte?

Autor: Martin Štros | úterý 23.5.2023 7:49 | karma článku: 22,84 | přečteno: 842x
  • Další články autora

Martin Štros

Vaječné pokrytectví

15.3.2012 v 19:37 | Karma: 12,36

Martin Štros

Doktorát jako sociální dávka

15.12.2011 v 9:50 | Karma: 22,72

Martin Štros

Učitel s praxí lepší nováčka?

19.3.2011 v 21:21 | Karma: 37,20

Martin Štros

Tradiční předvánoční úleva

27.11.2010 v 23:07 | Karma: 7,44