Zákazy Evropské unie. Některé jsou dílem chorého mozku

Výhody či nevýhody členství v EU jsou debatovány u piva či v kancelářích průmyslníků. Zkrátka všude tam, kde tečou dotace, nervy z toho, zda je šance je získat, či co zase budeme muset přinejmenším měnit nebo rovnou zakázat.

Už to jsou žárovky, některé typy vysavačů, a tak bychom mohli pokračovat. Jen z toho nemít horečku, protože dlouhá desetiletí oblíbené a především spolehlivé rtuťové teploměry mezi zákazy používání patří taky. Tím digitálním sice teplotu změřit rovněž lze, ale ze zkušenosti už víme, že výsledek je pouze orientační. Zbývá nám proto měřit si teplotu přiložením ruky na čelo, tak ji tam teď raději nechme.

Kuřáků je nejen v Česku pořád dost. Co je tak trochu postrašit, aby tento zlozvyk minimálně omezili, nebo cigaretu jednou pro vždy zavrhli? Nechutné obrázky z piteven na obalu pomohou? To aby ten smraďoch viděl, k čemu kouření vede! A tak smraďoch ty obrázky vidí, v momentě ho přestanou zajímat, aby se o ně při dalším vstupu do trafiky nezajímal už ani omylem. Co jediné ho zajímá, je cena, a ta zase hýbe spotřebou a tabákovým průmyslem vůbec. Zdražují se cigárka, zdražují, jen co je pravda. Jenomže za tím jsou v souvislosti s výrobci tabáku další jiná nařízení EU, takže ti zdražovat musí. Výsledek? Kouří se stále stejně, a proklamace o tom, že pacientů s plicním onemocněním poměrně ubylo, je pouhá propaganda. Kouřit totiž vůbec nemusíte a rakovinu plic můžete mít taky. Skutečnost je taková, že dle dostupných informací, kuřák postižený onkologickým onemocněním, je v menšině oproti počtu pacientů – nekuřáků. A převažují ženy. Tudíž se obrázky z piteven míjí odstrašujícím účinkem. Zato tím víc bychom se měli bát úředníků v Bruselu.

Což není jen obvyklé klišé, kdy se nám něco nelíbí. Vrátit svou nevoli nám mohou i vlastní děti. Třeba když mu odmítnete možnost nafouknout si pouťový balonek. Tato odjakživa dětská zábava už totiž, dle Bruselu, být nesmí. A když ano, pak jen v přítomnosti dospělé osoby. Protože dítě by něco takového mohlo ohrozit na životě. No jen si představte tu pohromu, že při nádechu a výdechu do balonku se může stát, že dítěti vzduch opět vnikne do úst, nebo nedej bože do plic. Už obsahuje jenom toxiny! Kdo byl kdy dítětem, balonek nafukoval nejmíň stokrát a nemálo krát se mu výše zmíněné stalo. Neumřel, neomdlel a hlavně mu vlastní malá dětská nešikovnost ani jinak neublížila. To se zřejmě ale stalo příslušnému úředníku, který dítětem snad nikdy nebyl, v prenatálním věku chtěl být prezidentem a když neskončil ve cvokárně kvůli panické hrůze z vydýchaného vzduchu v jeho městě, zalíbil se jiným cvokům vpuštěným do politiky.

Samo sebou že členství v EU je mince o dvou stranách. Hoďte si s ní a padne vám zpravidla ta, která vám bude život jen komplikovat. I to zaznívá z kanceláří průmyslníků, kteří se s bruselským molochem dohadují dnes a denně. Pak jsou zralí na panáka a rum by třeba bodnul. Jen se musíme dobře orientovat – Tuzemák je k dostání, Tuzemský rum už nikoliv. Pijeme vlastně úplně stejný nejlidovější dryják, ale nazývat jej musíme jinak. Kvůli rozdílným výrobním proprietám, z nichž název rum vzešel. Ještě že tak. Při pátém panáku už vám bude stejně všechno jedno a bruselskému cvoku připijete na to, že je někdy aspoň zdrojem dobré zábavy. Ostatně jako každý cirkusový šašek. Pardon, varietní umělec pro obveselení veřejnosti, produkované pod stanovým dílcem. Teď lze jen čekat, kdy po tomto přihlouplém názvu Brusel chňapne.