Zabiju tě, Štrompfe zas...ej!

Jsme v podstatě milý národ. Když se někomu nelíbí názor druhých, vyčmuchá i vaše telefonní číslo a láskyplně v esemesce utajeně sdělí, že...  

Viz titulek a k tomu krátký text, že na všechny novináře jednou dojde. To aby konečně slušná společnost vyhubila všechny lháře a vůbec lidi, kteří tu společnost jen podrývají. A vůbec všechny gaunery z těch Václaváků a náměstí, co se tam snaží demonstrovat. „Vaše rozteklý mozky se budou na tom placu uklízet týden!“ Tolik výňatek z dojemné esemesky, po které by i slza tvrďáka ukápla. Strážci demokracie asi mají pohotovost a seznamy novinářských zloduchů se plní. Jejich likvidace v představě Miloše Zemana to asi ale ještě není. Nebyl to zřejmě ani bonmot z jeho někdejší návštěvy v Moskvě, jen pokus říci něco státnicky vtipného, po němž se i Vladimir Putin poněkud ošíval. Ani ruská média na tento řečnický úlet nijak nereagovala. Nebylo proč. U nás se, viz láskyplná esemeska, asi přece jen Zemanova představa trochu ujala.

Bylo by mylné se domnívat, že novinář páše zlo, pokud je opravdový novinář. Ano, jsou i neopravdoví, protože kámoši kámošů jsou všude a to rodí nekompetentnost a rychlokvašky všeho druhu. Moje pětadvacetileté působení v médiích jak tiskových tak elektronických, přiznám se, nebylo vždy bez chyby, ale taky jsem si za to užil. Nikdy však moje chyby nedosáhly úrovně záměrných mystifikací, či přímo jednostranných útoků na konkrétní osoby. Protistrana vždy dostala možnost se k mým zjištěním i názorům vyjádřit a pak šup s tím před oči čtenářské obce. Jinak se publikovat ani nesmělo. To jen jako malá odbočka k tomu, že případný kritik měl možnost posoudit relevantnost nabízeného a nikdy se neuchýlil k osobním výpadům. To jen kvůli tomu, že má někdo jiný názor než on.

Argumenty dnes nehrají roli a lze si toho na sociálních sítích všimnout každodenně. I na zdejším blogu. Právě proto věnuji trochu těch řádků i času všem těm, co nechtějí slyšet pravdu, protože by se jim bortila jejich vlastní představa o vlastním světě, kdežto reálie bortí pak nás všechny, když se včas nezastaví. I tom jsou média, hlídací pes demokracie, kterého je zřejmě zavčasu přetáhnout po hřbetě, protože žít v nevědomosti je pohodlné a zároveň smrtící. Komu stačí informace o rozvodech pseudohvězdiček, jejich pobytech na plážích a nešťastných láskách, pak jim blahořečím a zároveň trochu závidím. Zároveň se děsím představě, že zmíněný esemeskový anonym dojde ke zklamání – až bude zkoumat můj rozteklý mozek na dlažbě, nenajde v něm nic než atom lítosti nejen nad ním samým a jemu podobným.