Vstoupil jsem do prodejny a prodavačka ihned zalehla pokladnu

Asi vypadám jako krobián. Jinak by ta žena za pultem na mně vyděšeně nevykulila oči. Pro nové sako jsem si přišel. To abych zase vypadal jako fešák. No tak fešák – prostě chlap, který občas nepřitahuje jen policejní hlídky a laciné štětky, i když si jde třeba jen do trafiky pro cigára…

Mám sako v oblibě. Hodně se do toho textilu vejde, a je takovým neutrálním ohozem pro mnohé příležitosti. Tohle všechno bych rád té prodavačce vysvětlil, kdyby sebe samu nevnímala jako nastávající oběť loupežného přepadení.  Jako by vadilo, že zákazník se taky může při nešikovném holení pořezat a náplastí mu prosakuje trochu krve. Snad by ta žena mohla i pochopit, že skvrny na tričku po požírání zmrzliny může mít nejen dítě, ale i dospělec. A to nemluvě o bouli na čele, kterou jsem si způsobil kladivem při bourání starého zdiva. Snažil jsem se usmát, žádný krobián přece nejsem. Prodavačce jen poklesly koutky a pokladnu by zpod jejího těla už nevydobyl ani dynamit.

Situaci zachránila vedoucí. Právě odněkud přišla a taky zpozorněla. Nasadil jsem smutné psí oči. Sako jsem opravdu chtěl. Chovala se po mé vyřčené prosbě statečně – nabídla hned první, co jí přišlo pod ruku. Takové hezké žluté bylo.  Raději už takové sako ne -  nikdy jsem v něm domů v klidu nedošel. Policejní patroly si pak na mně cvičily kontrolu dokladů a štětky mně pobaveně zvaly na svůj den otevřených dveří.  Vedoucí mi proto nabídla jiné kousky, pestrou škálu cirkusových barev ani nehodlám popisovat. Vybral jsem si černé. Takové to mafiánské. Nejsou na něm vidět fleky po zmrzlině a drží teplo. Sice jen bezprostředně po žehlení, ale v tom kšeftu s pánskou konfekcí si to u mě vyžehlila i milá paní vedoucí. Okřikla svou prodavačku, která mezitím dozajista pod pultem držela prst na tísňové lince. Zákazník by rád zaplatil! Mně osobně to připadalo jako výtka - co se má prodavačka v pracovní době válet po nějaké pokladně.  Chyba. Jen chtěla baba vědět, jestli vytáhnu prachy nebo bambitku.

 Cáloval jsem hotově. Vedoucí si očividně oddychla.  Krobián fakt platí. Moje peníze láskyplně k pokladně odnesla raději sama. Budu ale muset ten aušus reklamovat. Nějak nám se šéfkou uniklo, že sako nemá kapsy, ale pouze jejich nastehovanou simulaci. Tentokrát však nemohu zaručit, že v prodejně nebude jaksepatří veselo….