Zpráva, že sociální demokraté při vyjednávání o koalici přece jen získali rezort ministerstva vnitra, nezapůsobil nijak skvěle jak na voliče hnutí ANO, tak i na voliče ČSSD.
Paradox, který teď asi do zbytku měsíce zahýbe vším možným, protože další schvalovačka připadne oranžovému grémiu a pak se bude zřejmě vládnout – nevládnout. A socdemáci asi i volit- nevolit. Důvod je prostý. Volič jako takový po této zprávě žasne, jak se dovede změnit jeho hlasovací lístek v kuličku bezcenného papíru, kterou může doma akorát tak pohodit na hraní svému kocourovi. Protože předtím slyšel jen samé úpění, aby k volbám přišel, neboť právě jeho hlas je prý nejdůležitější ze všech.
Teď se cítí i nevolič ČSSD jako úplný pitomec, protože do vlády tahá jeho někdejší favorit povolebního propadlíka s nutným minimem pro vstup do sněmovny. Osmiprocentní outsider teď tahá za nitky spolu s vítězem voleb a v podstatě je to mocenský boj o silová ministerstva, protože oba k tomu mají více než pádné důvody. Nevolič ČSSD, který „hodil“ hlas Babišovi jen zírá, že právě jeho guru teď, jak se zdá, ustupuje ze svých pozic, a tak v jistém rozčarování vítězi voleb začíná fest spílat. Protože se mu rozplývá jeho představa o suverénním lídru, který maká a nekecá. Opak je sice pravdou, ale ta se taky jen těžko připouští. Další pravda je, že politické tahanice už veřejnost unavují, kdy z těch jednání o koalici nic neplatí do dalšího kuropění. Většina lidí chtěla hlavně změnu a tu ve skutečnosti nepřinesl ani Andrej Babiš.
Navíc se ukazuje, že schopnost sestavit vládu vlastně ani nemá. Že nakonec nějaká vznikne, už je otázka času, nikoliv schopností. Babišův osvědčený a dosavadní „firemní silový postup“ totiž v politice nefunguje. Důležitá ministerstva po volbách totiž obsadil svými lidmi v iluzi o jednobarevné vládě, rozuměj řízení další divize Agrofertu, avšak vývoj v jednání s dalšími úspěšnými stranami ho vyvedl z omylu. Mimo hru zcela určitě zůstat ani nemohly a tím se začala drobit i naděje, že vůbec nějaká vláda vznikne.
Trestně stíhaná osoba v čele českého politického kabinetu? Nikdy! Zejména ČSSD do poslední chvíle tento názor urputně razila. Už ale nerazí. Na kusy je už i naděje voličů, že opravdu mohou něco změnit. A to, dle sociálních sítí, v celém názorovém spektru. Ba, co víc, i když si ČSSD s hnutím ANO nakonec, takříkajíc, plácnou, jen málokdo věří, že toto koaliční uskupení dlouho vydrží. Důvodů se zase najde jistě mnoho. Což je ale teď opravdu špatná zpráva pro politiky. U případných mimořádných voleb velkou účast nečekejte. Důvody jste lidem právě předem sdělili.
