Roušky zpět na čumák, strach z podzimní krize a zmatené veletoče vlády, jak z toho všeho ven. Připomíná to dům plný komárů, jež se propadá do bažiny a z podlahy už prosakuje voda.
Nálady české veřejnosti ale pramení z minulosti, která přála politickým dobrodruhům rozličného zrna. To byl dům s visačkou Česká republika stavěn ještě na zelené louce, na níž skrytý mokřad, rozuměj divoká devadesátá léta, bylo možno zpevnit rozumnou politikou následnických vlád. Tedy uvážlivým projektem spravováním společnosti morálně i ekonomicky zničené postkomunistické země.
Jinými slovy položit pevné základy spravedlivé společnosti. Hezká představa, ale za vším jsou lidé různých charakterů a tehdejší důvěřivost národa ve své polistopadové idoly těmto lidem umožnila všelicos. Důsledky toho jsou známé a nic na této skutečnosti nemění ani ekonomický posun k lepšímu, což není zásluha jakékoliv vlády, ale schopnost kapitánů průmyslových gigantů, ať už se zahraniční účastí nebo čistě českého mozku.
Dříve či později ekonomika dozná změn k horšímu a teprve pak nastupují vlády, aby s tím něco udělaly. A jsme u jádra věci. Neuměly a neumějí nic. Právě proto, že jsou politici, kteří do té doby dělali vše možné, jen aby ze svých postů vytřískali své osobní maximum. Je to právě krize, která odhaluje schopnosti politiků. I oni nyní stojí v pomyslném domě na podlaze s prosakující vodou a prostorem plného komárů.
Všeliká to protiopatření je vizitkou politiků a jejich schopnosti obrany národa před různými epidemiemi a jak si vedou, vidíme dnes a denně se změnami každou hodinu. Jedním slovem zmatek. Jsem si dobře vědom, že moje kritické vidění současnosti je pouze zbytečný povzdech, protože jako volič a daňový poplatník jsem v očích politika v daném momentu rovněž jen obtížný hmyz. Ten je třeba zlikvidovat úskoky a falešnými sliby o lepších zítřcích.
Do dalších parlamentních voleb je ještě poměrně dost času, komunální jsou takřka za dveřmi. Moc se toho po volbách taky nezmění. Protože celá společnost se změnila. Zase jen kušníme a klopíme hlavy. Nyní i s rouškami na čumáku a další povolební politická garnitura nebude jiná. Protože v tom pomyslném domě taky nic nepředvedla a komáři v něm vesele štípou dál.
Že se tak děje i v okolních zemích? To jistě a taky tam mají politici máslo na hlavě. Jenomže žijeme tady a teď a budeme žít i nadále. Zejména s našimi politiky. Volič má na vybranou. Buď se každého rána probouzet s novým štípancem, nebo vyštípat ty, co koušou víc než komáři. Ale to už je snění někoho, kdo jen doufá, že se svět ještě úplně nezbláznil.
