Píšu filmový scénář s Radkem Johnem. No a co?

Jsem na straně těch, kteří si nyní říkají, že nějaké psaní scénáře v jakékoliv autorské spolupráci přece není informace pro blog – klidně si jakýsi scénář pište a tím to pro nás končí. Jenomže to by naše pozorná média, ve kterých se Radek John o psaní scénáře zmínil (a proč ne?) si okamžitě začala ověřovat, zda vůbec existuji.

Představte si, že ano. Musel jsem své pozemské bytí potvrzovat o generaci mladším novinářům (a proč ne?), kteří zase prověřovali tvrzení Radka Johna. Toho přece znají všichni.  Škodolibé poznámky jistých redaktorů, zda si náhodou „ten bejvalej ministr vnitra“ nehledá nějakého naivku, přes kterého opět bude dokazovat, že „tvůrčí pero ani po debaklu v politice nezapíchl do květináče,“ a má tak našlápnuto k návratu do světa šoubyznysu, jsem přešel s úsměvem.

Takže na rovinu – byl jsem to já, kdo Radka ke spolupráci vyzval.  Že se spolu známe už řadu let, neznamená, že jsem s ním vždy ve všem souhlasil. To přece k životu patří. Zrovna tak je na místě na adresu některých elektronických médií poznamenat, že si prostřednictvím Radka Johna rozhodně nehoním triko s mou údajně „novou knihou“, které skrytě dělám publicitu.

Vážená média – omyl. Můj detektivní román Práskač, ze kterého se filmový scénář rodí, vyšel ve dvojím vydání už před čtyřmi roky, na pultech dávno není a už nikdy nebude.  Rádoby investigativcům - Práci čest!