Paměť naše i Zemanova

Nově zvolený šéf státu mne poučil, že když si nenatluču své myšlenky do paměti, dokážu jen, že je umím pouze číst.  Miloš Zeman proto nehodlá vláčet oči na taháku s inauguračním projevem. Pěkně si jeho obsah do pátku, svého velkého dne příchodu na Hrad, nejdřív našprtá a hezky spatra nám vše poví. Dělal to mimochodem vždycky. Škoda jen, že polovina z toho pak nebyla pravda. To si zase pamatujeme my, obyčejní smrtelníci, voliči, obdivovatelé politických ikon a druhdy i volové, že jsme se od nich zase nechali ošálit.

Nastupující hlava státu a nejvyšší velitel ozbrojených sil odmítl mít vlastní muzeum. Vskutku grandiózní nápad středočeských otců veřejného blaha zbudovat památku někomu, kdo ještě neodvládl ani minutu ze své výsostné prezidentské funkce.  Vkladem do muzea by tak mohla být pouze Zemanova kostkovaná chalupářská košile a láhev slivovice. Obé mám taky a muzeum nikoliv. Naštěstí ani vlezdoprdelky ze středočeského krajského politického přeboru.

Pero za milion mi k podpisu slavnostního slibu nenoste, stačí mi mnohem levnější psací potřeby. Tolik k parafrázovanému přání Miloše Zemana. V tomto punktu víceméně souhlas, ale co teď chudák výrobce? Na doporučení nastupujícího prvního muže státu ho zruční tvůrci mají raději prodat a utržený, jistě nemalý peníz vrazit do školství. Pochybuji, že se zlatěskvoucí pero posázené diamanty štandopéde objeví někde na aukru.  Nehledě na jeho tradici a vzácnost chvíle prezidentského slibu, jak tomu vždy v minulosti bylo. No, už asi nebude. Už se děsím okamžiku nástupu husího brku a kalamáře. To je vůbec nejlevnější psací potřeba, uměl s ní například mistrně zacházet Shakespeare.  Napsal třeba hru Lakomec, ta by se Miloši Zemanovi mohla líbit.

Jasně že trochu přeháním, ale kdo by to do Zemanova předchůdce řekl, že bez mrknutí oka šlohne drahé pero a nevěnoval ho třeba prvnímu náhodnému školáčkovi? Jak krásně by tak navázal na masarykovské gesto, že „dětem bosým umožněme vzdělávání ducha.“ A před Klausovým institutem by pak stály davy dojatých lidí. Možná.

O čem asi Zemanův inaugurační projev bude? Dovolím si tipovat – slíbí nadstranickost, tedy úplnou společenskou likvidaci současné vlády a především to, že bude prezidentem nás všech.  Co už asi neslíbí, že nebude o nic lepší nebo horší, než Václav Klaus.  Protože to byl, je a zase bude jen Miloš Zeman.  Snad mu paměť poslouží, až bude skládat první účty. Václav Klaus je každý rok svého prezidentování pro jistotu sepsal do svých knih. Kniha je totiž zároveň i paměť národa. A z Klause stane se další člověk, který potom bude umět „jenom“ číst.

 

Autor: Petr Štrompf | úterý 5.3.2013 16:15 | karma článku: 8,05 | přečteno: 418x