Milion chvilek na prahu milionu slibů

Ty sliby jsou zatím nevyřčené, zrovna tak jako fakt, že k nim nepochybně dojde. Parta mladých kluků se starým potenciálem, tedy chutí něco změnit.  Mýdlová bublina bez očisty.

Předně upozorňuji, že nemám lautr nic proti snaze kohokoliv přeorat českou politickou scénu, která už je pouhým bojem o přežití za každou cenu. Protože v případě jejího konce bude cena vysoká zejména pro ni. Nástupnická klaka bude volat po pomstě, vzletně nazývanou náprava minulosti. Tu napravujeme už od Listopadu a to tak vehementně, že jsme tam, kde jsme byli. Tedy v područí vrahů doktorky Horákové a jejich současných přikyvovačů. 

Historie se opakuje, jen v jiném ohozu, rozuměj koronavirovém, která nepokrytě schovává nemohoucnost mocných v době krize, která se může každým dnem změnit v ekonomickou katastrofu. Kasa prázdná, vypleněná už v dobách konjuktury  a stačí už málo. To aby Covid-19, nepřítel všeho a všech, zaútočil s novou a větší intenzitou a na marodce skončíme jako první, na pomyslné smrtelné posteli rovněž. To vše jen kvůli tomu, že už nebude nejen kde krást a dávat z cizího, natož abychom si udrželi jakýs takýs životní standard. 

Není to strašení, je to úvaha a ta dává nespokojencům křídla, aby ukázali, že to "dokážou", jen co se dostanou k veslu. Nedokážou nic, protože na dlouhá desetiletí zatnutá dluhová sekera způsobí pouhé vytloukání klínu klínem. Kdo rozházel své úspory a přišel o práci, dobře ví, že mu nezbývá než pomoc v podobě půjček, které se ale splácí formou jiné půjčky. Dluhová past sklapla a mělo by sklapnout všem, kdo si toto neuvědomují, mezi něž Milion chvilek patří. Cítí příležitost, kterou vlastně cítí celá opozice - Babišovo impérium se začíná zevnitř rozpadat, ať už si teď někdo nevěřícně ťuká na čelo nebo ne. 

Celý fištrón nastalé možnosti dát o sobě zase vědět mají hoši z Milionu chvilek opět jako první. Nejdřív jen chtěli vyburcovat opozici k činům, ta se zřejmě zalekla toho, že by se měla kvůli tomu spojit. Ego jednotlivých lídrů to ale nedovolilo, a tak lidská hloupost opět vítězila. A bude vítězit, protože Milion chvilek údajně vážně uvažuje vstoupit ve volbách do boje za voličskou přízeň. A jsme u začátku tohoto zamyšlení - starý potenciál. Co že to je? Hromada slibů a potom nikde nic. 

Nemůže ani být, neboť ke slibům je nutno mít vyfutrovanou základnu těch, kteří své věci rozumí. Pak je náprava možná, ale zase jen za předpokladu, že jim nebude někdo házet klacky pod nohy. Jen si představte, že Milion chvilek volby vyhraje. Opozice, místo aby se chytila za nos a spolupracovala, se bude mstít víc než kdy jindy. Protože nebude hrát vysněné první housle. Budeme tam kde jsme byli a ještě o něco chudší. 

Východisko? Karabáč a tvrdá práce, když už si neumíme vládnout sami. Západ to umí, Češi ne. Nebo už asi ne. Nemají chuť makat, když je za to navíc ještě někdo potrestá. Na daních, na placených zabijácích z berňáků a finančních úřadů...To Milion chvilek nezmění. A možná se nabízí přece nějaká změna. Otevřené okno a Jelení příkop. Kde nefungují zákony, tam dělá pořádek lidská zloba. Víc raději nedodám.

Autor: Petr Štrompf | pátek 3.7.2020 9:15 | karma článku: 14,78 | přečteno: 725x