Kdo se směje naposled, Mynář se bude smát nejlíp

Problémy, kam se podívá. Tak média nyní hodnotí končícího hradního kancléře Vratislava Mynáře, v roli ,,viceprezidenta" bez ústavního slibu s velkým vlivem.

Hradní nábytek je plný kostlivců, jak plyne z dosavadních zjištění Národního kontrolního úřadu (NKÚ). Jak se zdá, z těch kostí se dá už vystavět mohyla. A to je jen začátek, jen co se generál Pavel ujme funkce, do níž zbývají jen hodiny. Alespoň to tak s tím vyšetřováním vypadá. Veřejnost však po spravedlnosti moc nevolá, má své starosti s vlastní existencí. To jen média, což je samozřejmě dobře a mají to i v popisu práce.

Právě mediální zájem o Mynářovy loupeživé nájezdy na hradní rozpočet může, a taky že pravděpodobně dělá, panu dosluhujícímu kancléři vrásky na čele. Vsadím se, že ani ne tak ze strachu ze spravedlnosti, jako z neustálých nerváků, jak ten veřejný pranýř vydržet. Přece jen už trvá drahně dlouho. A i otrlému jedinci to na odolnosti nepřidá. Ledaže by "vlekař" Vráťa žádné nervy neměl. 

Náš soudní systém, potažmo ruka spravedlnosti, si dává v lecčems na čas, viz kauza Čapí hnízdo. Zájem veřejnosti uvadal, po soudním verdiktu už jen našinec mávl rukou. Andrej Babiš do příslovečných tepláků nešel, a celá kauza je jen jakousi minulostí s příchutí marnosti. To samé zřejmě čeká i Vratislava Mynáře. Ovšem s tím rozdílem, že se o svou existenci bát nemusí. Nacpaný finanční polštář s výdělkem 17 milionů hladí na duši, o jiných netušených penězích ani nemluvě.

Takže, co vlastně? Vůbec nic. Bude to jen další epizoda pinožení se po soudech, i na to si viník zvykne. Možností, jak unavit justici má dost, protože mu to náš právní systém umožňuje. Běh času otupí i zájem té části veřejnosti, která pak bude sledovat víc inflaci a rodinný rozpočet, než nějakého Mynáře, který zmizí v propadlišti dějin. Kdo si dnes vzpomene na jiné kancléře, kteří jen dělali svou skutečnou práci? Mynáře tak pohltí mlha minulosti, jen jeho miliony zůstanou. No přece jemu, komu jinému. Hra nervů začala. A vo...vo tom to je.