Drahé potraviny napříč jídelníčkem všeho druhu. Neušetříte ani ve slevě supermarketů, protože ona ,,sleva" je pouhým návratem k už předtím vyšším cenám.
Drahota je diskusním fenoménem dneška a jen tak neskončí. Protože inflační spirála dobře namazaná už předchozími vládami teprve teď začíná mít ten správný nádech jako u auta s turbem, která po prudkém sešlápnutí plynového pedálu se taky potřebují na zlomek času nadechnout, aby řidiče vzrůstající rychlost pak zatlačila do opěradla. A Fialova vláda má na "turbo" problémy slušně zaděláno, pokud neklidná noha nezůstane v pomyslném autě hezky na podlaze.
Ale vraťme se ke každodennímu stravování, byť výše zmíněné přirovnání je s našimi žaludky v přímé souvislosti. Náklady na živobytí jsou takové, jaké jsou. A budou jaké budou, podle toho jaká bude i naše budoucnost. Jediným východiskem z nouze je snad naše zdraví, pokud si dovedeme leccos odepřít, ale pokud nám zdraví neslouží, víc ,,projíme" v lékárnách nebo poplatcích u doktora.
Takže co je skutečným východiskem? Soused Karel to ví. ,,Měj jako já žaludeční vředy, kupuj si jen to, co se případně dobře zvrací a ušetříš majlant." Buch, to se mi ulevilo. Pak se ani nelze divit, že Kódl vypadá jak vypadá a tahle dieta mu navíc dovoluje si vydržovat dvě bokovky. Vím to, je to přece můj soused, toho času povoláním starý mládenec. Ale ty jeho bokovky taky nic moc.
Jistá nadsázka mě ale neopravňuje zlehčovat současnou situaci, kdy si do opasku děláme další díru. Tu už máme v rodinných rozpočtech a k těm žaludečním vředům budou mít někteří z nás taky docela blízko.
Jen považte: Ptám se prodavačky, proč si kupovat ocet za téměř šedesát korun (jablečný), když ve stejném regálu je ten obyč osmiprocentní za necelých devět. Odpověď? ,,Má stejnou barvu a lidi se lehce spletou. Tak vo co de?" No přece vo ty vředy milá dámo, už jen z toho, jak se nám prodejci vysmívají. Prima marže se tomu správně říká.
