Hegerova prohibice už bude pro pozůstalé jen pouhá smuteční řeč

Ministr zdravotnictví Leoš Heger prý velmi vážně uvažuje o plošné prohibici tvrdého alkoholu bez ohledu na jeho procentuální výši. Dovedu pochopit pohnutky páně ministra, které k tomuto dištanci vedou. Leč pozdě „bycha“ Hegera honiti. Na konci počínajícího evropského skandálu je zatím sedmnáct mrtvých.

Nechci zde zbytečně mudrovat, kdo z politiků má na podvodném řádění jakýchsi zištných blbečků ve kšeftu se smrtícím chlastem větší podíl.  Ohlédněme se však v čase zpátky – stovky hodin planého řečnění ve Sněmovně, která se mnohdy ani nedovedla dohodnout na programu jednání. Kolik jen řečníků před televizními kamerami předvádělo svou duševní způsobilost poslance, kteří v drtivé většině přiváděli veřejnost ke smutným povzdechům a studu za ně všechny.

Jinými slovy – hromada promarněného času, nota bene zabývat se miliardovými úniky za černý dovoz lihovin či produktů k jejich pokoutní výrobě, by ve Sněmovně udělal jen nezpůsobilý poslanecký blázen. Čas, pane kolego poslanče, věnujme především svým kšeftům.

Těch sedmnáct mrtvých považuji za krutou daň nicnedělání politiků – v dané problematice zcela určitě. Současný nervózní postoj vlády, deklarovaný „mimořádným“ vystoupením premiéra Petra Nečase ve středečních Událostech na ČT bylo pouhé papouškování slov ministra Hegera z předešlé tiskovky.  

Schopnosti vlády se zpravidla poznají podle toho, kdy musí řešit vskutku vážnou krizi. A tato není politická, nepomohou ani zákulisní intriky, protože mrtví v nemocnicích po otravě metylalkoholem a strach obyvatelstva je pro politiky zcela neuchopitelnou veličinou.  Z toho hrozí pro někoho z mocných jen demise, protože Čechovi lze před volbami i po nich nakukat skoro všechno.  Jen jedno nikoliv.  Že smrt jeho blízkého zapříčinila nešťastná náhoda či objektivní příčiny. Hlavní příčina těchto úmrtí totiž padá právě na hlavu příslušných politiků.

Kalouskovu hlavu, jakožto generelního kontrolora finančních toků, nyní paradoxně zachraňují právě policisté – ještě včera se s ministrem vnitra Kubicem dohodli na úspoře bezmála půldruhé tisícovky lidí.  Nejen v Moravskoslezském kraji jsou teď v ulicích snad úplně všichni, pátrají po distributorech „lihové smrti“ a prý se rýsují první úspěchy. Vláda je nyní pod tlakem událostí krůček od vyhlášení stavu ohrožení. Měla by si ale uvědomit, že ve stavu ohrožení je ČR kvůli šlendriánu politických partiček bez rozdílu barev už nejméně patnáct let.