Jistě má leckdo na paměti výhrůžky USA o možnosti uvalených sankcí vůči té které zemi. Ta se bránila celní bariérou a tak dále. V podstatě únavná válka peněz a moci, dokud někdo hospodářsky nepadne.
Jenomže padnout ani nemohl, protože existuje ještě šedá ekonomika a ta na různá embarga kašle. Život frčí dál, něčeho je samozřejmě méně, ale o nedostatku se hovořit nedá. Pak se zrodí jakýsi koronavirus, který kašle úplně na všechny a na všechno, protože má nositele přímo ideálního.
Tím je člověk samotný, jezdí po světě, a tato nová, zřejmě už pandemická hrozba si nevybírá politika nebo chuďase. Bere klidně oba, když jsou zrovna nablízku. Tak se i děje a strach už obchází světem, ekonomičtí giganti napříč zeměkoulí znejistěli a dopady strachu už jsou znát. Malý virus se svatozáří slunce je zabijákem politiky všeho druhu a likviduje předsudky i lži o tom, jak se s ním úspěšně bojuje. Jak? Mrtvých přibývá a vyléčení lidé prý už taky.
Nu, jak by ucedil pan prezident Zeman, zkusme se zamyslet. Koronavirus má už aspoň název. Spíše číselnou řadu. Lhostejno jakou, stejně je k nezapamatování. Co zatím neexistuje, je protilátka. Čím tedy nemocné vyléčili? Nikde ani zmínka. Zbývá jediné. Chřipka přijde a zase odejde. Léčená sedm dní, neléčená týden. A umřelo na ni v průběhu letošní zimy více lidí než na koronavirus. Nijak tuto vážnou lapálii nezlehčuji, jen v tom koronaviru je ještě něco, co mu na lidech chutná víc než obyčejné chřipce.
Ale vraťme se k politice a hospodářství světa. Mocní jsou bezmocní a je to paradoxně ten neviditelný prevít, který teď prověřuje stabilitu zemí. Padá veškerá představa o globalizaci světa, protože se nyní každá země uzavírá před svými sousedy. Právě před tím neviditelným prevítem, coby prověrkou schopností, jak se udržet u moci a peněz. Strach je velký, bojí se jej i gigantická Čína se svým megalomanstvím, jež se už drolí a nakonec....Ten se teprve uvidí. Zrovna tak i u nás, jen co někdo přijde do čekárny u lékaře, čínsky pozdraví a kýchne.
