Asi budu za peníze mlátit lidi

Internet je úžasná věc. Nemusíte nic vědět, za minutu surfování v něm jste dost chytří. Sice to hned zapomenete, ale někdy paměť nezklame. Stačí vidět zmláceného Vémolu.  

Narážím tím na malé mudrlanty školního věku. Třeťáci. Čučka na obrazovku počítače a polemika nad tím, kolik asi ten Vémola vydělává. Protože má ,,doma tygra a určitě hodně drahej auťák. Táta si to taky myslí." Tolik exkurz do hlavinek budoucí generace, z nichž někdo určitě další Vémola bude, nebo taky třeba raketový vědec. Násilí a válečné filmy, ruku na srdce, nás, malé kluky, bralo stejně. To ke klukům patří, pokud se ale jedná o boj dobra se zlem. 

Dnes to moc rozlišovat nejde, protože si nejsem jist, zda lidé se zápasnickým egem a intelektem tyto postoje vůbec zaujímají. Ony předzápasové výhrůžky, že jeden druhému zdeformují na těle to či ono internet s chutí publikuje, zvyšuje tím zájem těch, kdy krev a něco jako ještě zbytek lidské tváře jsou atraktivitou dneška. Nejsem zapšklý stařec, něco o mediálním světě vím. Neboť představovat například houslového virtuosa, jak si stěžuje na upnutý límec, asi zrovna čtenost nezvýší. Ani kdyby to byl druhý Paganini.

Ale k věci - ti malí mudrlanti jsou děti z mého sousedství. A napráskal je jejich vlastní otec, který se děsí toho, kolik "vzorů" pro mládež internet přináší. A že s tím nelze nic moc dělat, protože to ani provozovatele nezajímá. Komerční doba, prachy a zase jenom prachy. A všechny ty Vémoly a Kincly a záběry ze rvaček a jak se jim pak bránit včetně jiných každodenních tragédií. Ten otec má pravdu. Každý školák má mobil a spoustu aplikací k tomu. A přístup k těm dramatům rovněž. 

Zrovna tak jako lákadlo, jak se vytrénovat, aby ze mě Vémola byl. Rozbít někomu hubu, to bude ono! Jen najít odvahu. Ta se u někoho vždy najde. Viz ten sídlištní pubescent z pražského Jižního Města. Mlátí vrstevníky na potkání a ještě to dává na odiv. Je nezletilec, takže poldové ať si trhnou. A rodiče taky, stejně už to vzdali. 

Konec mého mudrování. Jen si tak říkám, že jsem rád, že za mého dětství existovala přiblblá Timurova parta, ještě přiblblejší Honzíkova cesta a další dětská četba, která ze mě neformovala grázla, který se dnes uživí lépe, než ten, kdo opravdu něco umí. Inu, aspoň že mnozí současní grázlové nelámou ze zábavy lidem kosti, ale ti se zbytkem mozkové hmoty jsou v politice. Snad se ten dotyčný otec něčeho takového od svého synka nedočká. A nedej bože, aby byl nějakému soupeři v budoucnu podobný.