Pročítám si tuto diskuzi a je mi z vás smutno, vážení. Pan Streit měl opět pravdu. Nejste totiž opravdu nic jiného, než banda zkrachovalých, neúspěšných a závistivých provokatérů. Měli byste se stydět.

F.F.

Taková zdrcující kritika  Nebudu z toho spát 

Mimochodem, kam zmizel Marek Heinz?

Udal ho Chrástek, dříve diskutující Dostálek 

Chtěla bych tímto ještě přidat k adorantům autora a dodatečně mu poděkovat za historický článek, který mi věnoval a rozpoutal tak skvostnou diskuzi, která zde vešla do blogosíně slávy :

http://streit.blog.idnes.cz/c/171136/Falesne-dilema-Osahany-a-naskenovany-nebo-mrtvy.html

Karma, Dušane.

Díky, Otakare.

...a má to za sebou.  :-))

Zase jeden bloger, který by chtěl mít pod svými články jen samé souhlasné až oslavné komentáře. Autory všech ostatních diskusních příspěvků pak šmahem zahrne do skupiny "nepřejícníků, co exhibují pod jeho články."

Naducaný a nabubřelý ješita.

Máte pravdu, kolego! Sám jsem se s tím nejednou setkal. Vyzval jsem je mile, že se můžeme sejít na pivku a vyříkat si to, ale oni ne. Skrývají se za monitorem, dloubou se v nose, mačkají si uhry a odmítají vylízt na denní světlo. Závidějí nám naše úspěšné rodiny, naše dobré jídlo a naše geniální myšlenky. Máme to těžký úděl s těmi plebejci, kteří nemají odvahu zavést si blog a utkat se tam myšlenkově s námi. Já jsem sice nedostal ani 5, natož 4 hlasy v anketě Bloger roku, ale věřím, že vy příští rok zabodujte mnohem víc. Pojďme na to již teď pracovat. Vyhrneme si rukávy a s písní na rtech a s šátkem od naší milé na krku a s vizí budoucnosti v hlavě, s hřejivým pocitem v duši, Dušane, jdem na to!

Už dlouho mi vrtá v hlavě jedna věc. Streit se vždy ohrazuje, že není komunista. Ale, když děkoval těm pěti co mu dalo hlas, tak tam vyjmenoval všechny RS, co zde patří k rudé elitě. Jeho blogy jsou lajkovány komunistickými blogy , včetně účtů komunistů na FB. On sám si myslí, že není komunista, ale jak vidno, jeho názory jsou názory komunistickým uším lahodící. To samé Matějka

Ještě si vylustrujte ty, kteří mu dávají karmu. Ať máte ty "komunisty" komplet.

Vida ho, malého šťourala. 

Nebudu nic zastírat, pane Dušane, odhadl jste to přesně. Ale snažte se mne a ostatní podobně zoufalé existence pochopit.

Moje dětství nebylo lehké. Otec mne propil v kartách, když mi byly asi čtyři roky, a od té doby jsem musel sloužit u bohatých, ale bezcitných lidí. Sledoval jsem závistivě jejich opečovávané děti, které ve stejném věku dostávaly pastelky, tužky, notýsky, skicáře... Zatímco já mohl formulovat své názory leda tak olůvkem na březovou kůru.

Když jsem se ve třiceti letech konečně mohl vyplatit ze služby (střádal jsem celá leta, prostředky jsem získával sběrem hluchavky), za zbytek si koupil svoji první propisovačku, se kterou jsem se vydal k přijímacím zkouškám na gymnázium. Ale běda! Ledva došlo na sloh, na nějž jsem se těšil, prdlo v laciné propijdě perko. Dopsal jsem práci rychle citrónovou šťavou, ale nikoho už potom nenapadlo přiložit odevzdaný elaborát k ohni. Moje naděje na dráhu vzdělance a literáta byly tytam.

Pak - to už jako vysloveně nenávistný a zakomplexovaný jedinec, ale snad ještě se šancí na zlepšení - jsem objevil zdejší blog. Napsal jsem dva články, ale skoupý čtenář je ocenil jen karmou okolo 30. A jak víte, karma je přeci to nejdůležitější. Nebylo pro mne cesty zpět. Věděl jsem, že být úspěšným blogerem na iDnes je to největší blaho na světě, životní poslání, v němž jsem selhal, Boží dar, jenž mi byl upřen.

A proto jsem začal nenávidět ty nejúspěšnější, a to zejména Vás, jemuž odevzdalo svůj hlas celých 54 čtenářů. Na blogerském výsluní mi nebylo přáno se hřát. A proto se jako nicotný ploštěnec ukrývám ve vlhkých a tmavých koutech diskusí, kde se pinožím s podobně zbytečnými tvory a plivu svůj jed do cesty těm, kteří měli to štěstí...

Odpusťte, pane Dušane. Takový už je můj úděl.

Nesouhlasím, ale velice mě to pobavilo a výtečně se to četlo. 

Chrasteeek na plac!!! Zaplavuji to tu neuspesni blogeri!!!

:)) vy jste se dal na satiru? Tak to vás asi začnu číst. Ale musíte PŘIDAT, pane správce!

...