Zrození vesmíru

Tento výraz by mohl být výstižnější, nežli vznik vesmíru jako jakési pouhé "fyzikální laboratoře", jen tak samé od sebe a pro sebe. A navíc z nějakého bodového "velkého třesku", z něhož se vyvinul a rozepnul do dnešních dimenzí.

-

Jak se tak věda může klamat,

vždyť vesmír se chová jako živý.

A těch pochybených témat,

 co pravdou jest a co blud senzacechtivý?

-

Sami jsme toho důkazem,

my, kteří se rodíme, žijeme a umíráme.

Nakonec pak zlomeni svým kazem,

jinému cestu otevíráme.

-

Co vidíme je jen zlomkem toho,

v čem vázanou plníme roli.

I dalšího tu nesmírně mnoho,

co útěchu přináší nebo bolí.

-

Vesmír není dílo marné,

nýbrž také putuje svým životem.

Zrodil se, roste a stárne,

pohlazením i ostrým hrotem.

-

Zemí takových v něm nesčetně,

i jiných forem života.

Jejich zastoupení početné,

a vše v jednom kole se to motá.

-

Že by "velký třesk" tak z ničeho,

a po něm gigant vesmíru?

Jaké to vysvětlení čeho,

nutno přidat i víru.

-

Kdo že stvořil tento vesmír,

a v něm pak flóru s faunou?

Ten, kdo utišuje vír,

svou tvorbou smysluplnou plodnou.

-

-

A pro tanec i člověka,

v proudu vývoje jako řeka.

-

Antoine Watteau, Les Plaisirs du Bal, olej, 1719 (Barok a rokoko, M.Kitson, Artia Praha, 1972).

-

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jiří Stratil | čtvrtek 22.2.2018 12:14 | karma článku: 8,28 | přečteno: 251x