Ze dvou stran

Z té první: Ty architekte, nenechej se ničím a nikým spoutávat, neposlouchej nikoho, rozviň svou vlastní fantazii, odliš se od všech ostatních, buď jiný a skvělý. Jen tak budeš vítězit!

Máš tu k dispozici již téměř neomezené možnosti a prostředky konstrukční, technologické i materiálové a záleží jen na tvé dovednosti, co s nimi uděláš.

Jdi stále kupředu a neohlížej se dozadu. Tobě patří budoucnost, jen ty ji tvoříš, ty jsi ta pravá síla, ty jsi průkopník nových idejí a hodnot.

Nevšímej si těch kolem sebe, tvoř fantastické věci a buď ve svých vizích jedničkou.

Nenechej se rušit těmi staromilci, nebudeme se přece stále vracet do minulosti.

Ty jsi ta současnost a budoucnost a záleží jen na tobě co bude dál.

Jen se jich neboj a per se s nimi ze všech sil.

Nikdy se nevzdávej a porazíš je, vždyť já jsem s tebou - tvoje opora, tvůj milý >.

Ano pane můj, s radostí a v důvěře k tobě tě poslouchám a konám co mi přikazuješ.

-

A z té druhé:

Ty architekte, nemysli jen na sebe, na svoji skvělou budoucnost a úspěch, buď všímavý a ohleduplný k hodnotám, které tě obklopují, i k těm minulým.

Buď prozíravý, moudrý a statečný.

Nemusíš být ten nejoriginálnější, hledej objektivnější pravdu.

Ta není jen v tvém "já", ale i subjektech mnohých dalších a těm také vycházej vstříc.

Jen nevycházej vstříc těm, kteří poslouchají toho pána - viz výše.

Poslouchej mne a neuklouzneš, nesejdeš z dobré cesty a dočkáš se i zasloužené odměny - tvoje opora, tvůj milý B.

Ano pane můj, s radostí a v důvěře k tobě tě poslouchám a konám co mi přikazuješ.

Věnováno těm, kteří rádi mají pěkné věci,

a nezhlíží se v marnostech.

Kdo, že tady jsou ti malí a ti velcí,

v těchto mezilidských mostech?

-

Kresba výše: Tisíciletý vývoj architektury, Studie metabolického města, N.Kurakova, 1961, arch.J.Staňková, arch.J.Pechar, Polytechnická knižnice, Praha 1971.

-