Záhada vesmíru částečně objasněna

Vesmír byl zpočátku chaotický, neorganizovaný a bludný. Jeho všemi směry létající prvky se navzájem srážely, tříštily, přinejlepším i míjely.

-

Tvůrce se dále pak zamyslel,

jak jej lépe uspořádat.

Vždyť od počátku na člověka myslel,

a že více to musí probádat.

-

By to mělo řádný smysl,

vytvořit mu podmínky.

A tak vesmírný rozvinul průmysl,

všude po hvězdách jsou o tom zmínky.

-

Člověka míti k obrazu svému,

pro svou vlastní oslavu.

Jako bytost plnou věmů,

proto daroval mu hlavu.

-

Potom i další části těla,

pro plánovaný užitek.

Myšlenka jistě byla skvělá,

a zaměřil se na ten zbytek.

-

Prostor roztáhl a zředil,

by se tělesa tak nesrážela.

A také lépe se i řídil,

avšak i tak to bývá mela.

-

Pravil, že více to již nejde,

neboť nic tu není nastálo.

Temnota a světlo bledé,

je toho mnoho nebo málo?

-

Ty přesto jsi jen člověk,

a nemůžeš mi býti roven.

Daroval jsem ti tvůj věk,

na jehož konci půjdeš ven.

-

Odpovědi dávám tomu,

kdo na nic se mě neptá.

Užívej si života a svého domu,

ať je ti blízká věda či lopata.

-

-

Záhada vesmíru částečně tak objasněna,

a ty se nedozvíš nikdy víc.

Plánovaná energií směna,

vycházíš-li čemukoli vstříc.

-

Z obálky románu: Podobizna s konvalinkou, J.Piasecky, Nakladatelství Svoboda Praha, 1977.