Pojednání je opět o stavební části Staroměstské radnice, která je uváděna a popisována jako východní křídlo SR. Proč se stále k tomuto tématu vracím?
Protože je pro mne velmi zajímavé jak svou historií, tak také jako dosud nedořešený architektonický problém a úkol. Historie této části Staroměstské radnice je opravdu unikátní a výjimečná. Zejména pak svou postupnou architektonickou destrukcí až k úplnému zániku.
Toto jsou pravděpodobné samé počátky, sahající do první poloviny 14.století, kdy byla postavena první románská podoba tohoto křídla s věží. Úřad radnice Starého Města pražského byl založen z povolení krále Jana Lucemburského v r.1338.
Nové křídlo s věží a její kaplí pochází z 2.poloviny 14.století, kdy došlo k přestavbě románské budovy na gotickou. Stavbu provedla huť Petra Parléře ve stísnění sousedními románskými domy a zároveň představuje architektonický vrchol ve vývoji této budovy. Měla v prvním patře dvě síně, radní a obecní. Stavební počátky orloje pocházejí až z r.1410.
První přestavba křídla proběhla někdy koncem 15.nebo na počátku 16.století a týkala se hlavně interiéru budovy, kdy staré síně nahradila jedna velká reprezentační síň s visutou síťovou klenbou. Součástí pozdně gotické přestavby byla i úprava kaple (1481).
Zde vidíme první velkou stavební změnu, provedenou v první polovině 17.století a zároveň úpadek exteriéru architektury radničního křídla přístavbou nízkého 2.patra a zazděním loubí z bezpečnostních důvodů (1614-1618). Přízemní krámce při věži pocházejí z r.1510.
(grafické vyobrazení z 18.století před rokem 1784)
Tato josefínská přestavba východního křídla z let 1784-87 předsavuje již úplný úpadek architektury této části Staroměstské radnice. Císařské gubernium předložilo staviteli Matěji Hummelovi požadavky na nové rozšířené řešení budovy a uspořádání jejích vnitřních prostor. Odstraněno bylo vše, co nevyhovovalo současným potřebám magistrátu. Zrušena byla reprezentační síň, její síťová klenba snesena a prostor rozdělen stropem do dvou pater. Nad nimi vybudováno ještě 3.patro a ve směru ke kostelu sv.Mikuláše budova rozšířena o sousední úzký domek porybného.
(Ludwig Lange, kresba kolem r.1820, detail)
A nakonec podlehla požadavkům na další rozšíření magistrátních prostor a v letech 1838-41 (s dokončením 1847-48) postavena tato velká budova Nobileho radnice. Upravena byla také kaple věže a odstraněny krámce při věži. Rovněž orloj podléhal vývojovým proměnám.
(foto z 2.poloviny 19.století)
Dalším velkým stavebním zásahem v sousedství SR pak bylo zbourání Krenova domu před kostelem v r.1901 v rámci josefovské asanace a vybudování Pařížské třídy.
(foto z doby mezi válkami)
Dílo zkázy této části Staroměstské radnice pak dovršili nacisté pozemními a leteckými útoky v květnu 1945.
-
Historické informace čerpány z publikace: Staroměstská radnice, V. Choutka, J.Vávra, Sport. a turistické nakladatelství, Praha 1961.
-
