Náš vesmír se chová zvláštně. Tvoří jej různá tělesa a shluky či soustavy těles, které zde mají svoje určité místo a svůj pravidelný či nepravidelný cyklický pohyb ve vesmírném prostoru.
Tělesa se pohybují v dráhách, které jim vymezují vzájemně působící gravitační síly. Dochází zde i ke srážkám těles, jejich proměnám a k celkovému vývoji narůstáním prostoru. Navíc se zde nacházejí živé organismy, vázané svým životem na tato tělesa. Připomíná to celé část ještě většího celku, jenž je jakýmsi také živým organismem.
Nic nevzniká z ničeho a neroste do ničeho. Ani prostor před vznikem vesmíru nebyl ničím a vesmír se nerozrůstá do ničeho. Proto toto prostředí (včetně našeho mezihvězdného prostoru) není nehmotné, ale naopak jakousi živnou substancí pro vznik, vývoj i množení, případně i zánik těchto pomyslných organických útvarů. Ty mohou mít nepravidelný, proměnlivý tvar a množit se třeba dělením jako ta naše měňavka, tedy takto uržovat stále svoji živou existenci. A jak částečně znázorňuje obrázek, mohou se podílet také na dalších, vývojově ještě vyšších organických celcích.
To jen tak pro jiný pohled a chápání vzniku, existence a vývoje našeho vesmíru, než je prezentováno vědou.
Představa "vesmíru vesmírů" a našeho vesmíru jako součásti většího organického komplexu.
Nepohlavní rozmnožování měňavky dělením (podle Schultzeho).
Globigerina bulloides - mořský dírkonošec
(Světem zvířat, J.Hanzák a kol., ilustrace A.Pospíšil, Albatros Praha, 1973).
