Vesele jen vesele

Co se to tu jenom stalo, prase kozu potrkalo? Ale kdeže panímámo, koza potrkala prase. Ale co to plácám, toho mýho od práce.

-

Vepřík nedostal nažrat

a v zuřivosti rozbil chlívek.

Kdo pak utek, ten byl rád,

ani z kozího chlívku mek.

-

Co se to tam jenom stalo,

prase kozu potrkalo?

Ale kdepak,

to by bylo málo,

koza toho mýho,

učila rogalo!

-

Dvorek se pak vyprázdnil

a prase běhá v zahradě.

Tam, naběhalo kolik mil,

v té oplocené ohradě.

-

A honí se tam s kozou,

zatímco muž už za plotem.

Že prý na ně půjde s kosou,

celý promočený potem.

-

Já se jich tak nebála

a vběhla na ně s koštětem.

Praseti žrádla hrnec dala,

k veselí i zábavě dětem.

-

Koza se pak v klidu pásla,

a můj šel spravit chlívek.

I slepici naděje zhasla,

k čemuž stačil ostrý sek.

-

Sťala jsem jí hlavu,

a běhala dál po dvorku.

V takto kuriózním stavu,

že by kvůli léta horku?

-

Čili další ródeo,

k veselí děcek.

Volám na ně, nechte teho,

blbnutí, střílení z pecek.

-

B. Havránek (1821-1899), Moravský selský dvůr (Encyklopedie českého výtvarného umění, Dr. E. Poche a kol., Academia Praha, 1975).

-