Světlo na Staroměstském náměstí

V předchozím článku jsem připomněl tu nejčernější dobu v našich novodobých dějinách, ale proč si ji stále připomínat na stavbách SN?

Nezaslouží si tento náš vzácný historický prostor rehabilitaci a opětné povznesení k oslavě našich předků, kteří jej budovali, jako důkaz i naší úcty ke kulturním hodnotám?

Stavební vývoj Staroměstského náměstí nebyl ukončen nepřátelskými děly a bombami. Probíhá dál v usilovném hledání možností a prostředků nápravy.

SN nebylo takto "rozšířeno" o nový prostor pro náhradní využití.

Zločin války musí být odčiněn a také i nedostatky stavební historie tohoto místa, které vedly postupně za různých okolností až k této destrukci. Kdyby byla zástavba západní strany SN na přijatelné úrovni, byla by po válce obnovena. Jelikož ale nebyla, k obnově již nedošlo a hledá se kvalitnější náplň.

Taková, která vyhoví jak kulturním požadavkům náměstí, tak také odpovídajícím potřebám funkčním, zahrnujícím i současné provizorní využití.

Nemůžeme připustit rezignaci na nové stavební řešení proluky a dokonce přijat tuto destrukci jako konstruktivní zásah. To by byla falešná idea.

Nové světlo na Staroměstském rynku,

k zahlazení válečných stop.

Snad i někomu dáno do vínku,

kdo povýší je nad tento hrob.

-