Šašek na pružince

Otevíral víko krabice, ve které mělo být překvapení a co se nestalo! Nebyl tam "zajíc v pytli", ale "šašek na pružince", který mu vyskočil před nos.

-

Chtěl jít s dobou, avšak šel i proti ní,

vždyť na srdci měl tolik co říci.

Stále zkoumal, co neblahé či dobrodiní,

co pravé jest a co krycí.

-

Hledal svoji podobu

a procházel trnitým křovím.

V tu trpělivou nekonečnou dobu,

cestou k bližním svým.

-

Byl po ní také jat,

jak choval se hrdě a směle.

 A v práci ho měl i kat,

pro ideje uvědomělé.

-

Stalo se však něco neskutečného,

zajat byl ten kat.

Který nevážil si slova vděčného,

pro svůj neobratný chvat.

-

Jaro, léto, podzim, zima,

střídají se pravidelně.

Ten, kdo dary jejich vnímá,

nemusí žít v brnění a helmě.

-

Otevíral víko krabice,

ve které překvapení mělo být.

To pak tu konalo se sice,

ale až takové nemusel mít.

-

Šel s dobou i proti ní,

vždyť jí měl tolik co říci.

Stále zkoumal, co neblahé či dobrodiní,

co pravé jest a co krycí.

-

Velký pak měl svůj cíl,

pro který žil a byl.

A nelitoval těchto chvil,

v nichž pravdu střídá i omyl.

-

Agnolo Allori zvaný Bronzino, Sv. Jan Křtitel, asi před 1553

(Člověk a renesance, A. Martindale, Artia Praha, 1971).

-