Pro všechny a pro všechno

Architektura budov má mnoho svých slohových a stylových podob, má ale také svoje umístění v lidských sídlech. 

Některé, byť různorodé projevy, se dobře snášejí ve společných aglomeracích, jiné si žádají víceméně svoje vlastní prostředí. V historických částech měst se dnes často řeší problémy se začleněním současné stavební tvorby, kdy dochází díky diametrálním ideovým a formálním odklonům architektury ke kolizím se starou zástavbou. Zde je třeba přizpůsobivosti k určujícímu urbanisticko-architektonickému konceptu místa a nevnucování nepatřičností.

V tomto blogu jsem si dovolil porovnání této moderní australské divadelní a koncertní budovy se svým návrhem na dostavbu Staroměstské radnice, neboť obě stavby, byť zcela odlišné architektury, mají svoje vhodné umístění. Zatímco sestava betonových skořepin obrácených na výběžku do moře by nemohla stát v žádné úpravě na Staroměstském náměstí, historizující architektura dostavby ke gotické věži Staroměstské radnice by se zase nehodila na tento mořský výběžek. Ale obě budovy řeší svoje místo a nekolidují se svým okolím. A tak tedy pro všechny a pro všechno, jen s větším pochopením a ohledy.