Jeden se nestačí divit. Tak jsem si otevřel jeden svůj obrázek v programu malování a kliknul funkcí "plošná barva" na jeho jednolité světle šedé pozadí - černou barvou.
A zobrazila se mi část této plochy v pásech neuvěřitelně pravidelných a složitých rytmů světle šedých teček, čárek a černých plošek. Nahoře je dokonce ornament, ve kterém se pravidelně střídají i jiné geometrické útvary, podobně jako noty. Obraz elektronického zápisu je samozřejmě sestaven z drobných barevných bodů - pixelů, ležících v přímkách, ale že se mi plocha změní v takto přísně pravidelnou síť grafické struktury, mě velmi udivilo. Jen si obrázek prostudujte a uvidíte ten zázrak.
Celá plocha pozadí takto pokrytá nebyla, jen její pravá část, a další části obrazu již měly jinou i nepravidelnou grafickou strukturu. Přitom nic takového jsem zde předtím netvořil. S takovými jevy a objevy se setkávám na svých obrázcích často, až to vede k úvaze, jak je možné, že vznikají tyto unikátní obrazy.
Člověk by očekával, že se světlá plocha po kliknutí tmavší barvou této funkce programu promění v chaoticky zobrazenou síť bodů, čárek, jiných geometrických útvarů a ploch, případně i někde s nějakou pravidelností, ale toto jsou plochy jakoby zcela záměrně tvořené.
Ano, mohou to být i inspirační zásahy "odjinud", nebo se zde nějakým způsobem uplatňuje i podvědomí autora ve vztahu k předmětu, tvořenému na obrázku (otisk transformovaného podvědomí). Byl jsem také hudebník a experimentální skladatel (své hudbě jsem říkal - výtvarná, neboť jsem tóny a zvuky hrál jako bych je "maloval"), tak to mohou být do jisté míry i tyto stopy.
-
Tuto strukturu ornamentů jsem tady již měl ve starším blogu a jedná se o výřez z plochy pozadí následujícího obrázku, po kliknutí funkcí "plošná barva" v programu malování. Jakoby se jednalo o nějaké souvislosti se zobrazenou architekturou (zde i se sochařskými doplňky).
Celkový záznam bez jakéhokoliv autorského vstupu.
Detail u věže kostela sv.Mikuláše.
(vlastní fotograf)
-
