Osudový

Realizovat významnou stavbu ve společensky mimořádně citlivém prostoru, jakým je např. Pražská památková rezervace, je velmi obtížné a v některých případech se to zdá být až nemožné. Profesní a občanská zájmová zainteresovanost je zde velká a přináší tudíž řadu problémů. Vedle hledisek funkčních, technických a ekonomických zde hrají významnou roli aspekty kulturní, neboť kvalitativní rozpětí v tomto směru je ve společnosti značné. Budovy mají sloužit svému účelu, ale v eticko-estetickém dosahu své architektury široké veřejnosti. Ne ale každému vyhoví, proto dochází k zájmovým třenicím, tlakům i bojům mezi různými názorovými skupinami. Možné bývají objektivnější kompromisy, v některých případech na kompromisy nelze přistoupit, někdy se vytvoří podmínky pro uspokojení jen užších kulturních zájmů. Architektura budovy může být v prostoru, do kterého je vsazena, natolik problematická, že k její realizaci nedojde, jindy je třeba v souladu, ale musí zase čelit jiným obviněním. Problémy přináší i určitý rozpor s dobovými ideami. Pro některá díla musí uzrát doba, která je dostatečně prověří a rozhodne pak o jejich existenční oprávněnosti. Přijme je nebo naopak definitivně vyřadí.