Jedním z hlavních ukazatelů a inspiračních zdrojů pro obnovu východního křídla Staroměstské radnice a pro dostavbu proluky byla architektura jejího jižního křídla, aby vznikl koncepčně jednotný celek.
Zde přináším ještě jedno porovnání obou těchto stran zástavby domů v zalomeném směru od radniční věže. Jedná se o ortogonální (kolmé) pohledy na průčelí, bez prostorového perspektivního zkreslení tvarů a detailů objektů. U návrhu přitom nejde o nějaké kopírování a opakování, ale o tvůrčí počin, rozvíjející tyto inspirace ještě dalšími, rovněž i vlastním vkladem.
Staroměstská radnice vznikla dlouhodobým stavebním vývojem, není tedy dílem jednoho architekta. Jedná se o srostlici několika domů, v promíšení historických slohů, které se vepsaly do její podoby. Vidíme tu v přestavbách od románského slohu vrcholnou i pozdní gotiku, renesanci, baroko i neoslohy 19.století.
Naproti tomu návrh nové zástavby do hlavního prostoru náměstí je kompozičně a stylově jednotným dílem jednoho autora. Cílem však bylo to, aby obě křídla do sebe obsahem i formou zapadala a doplňovala se. Jde o vnitřně kontinuální slohovou návaznost. Architektura není chudá, ani zbytečně přesycená a považuji ji za přiměřenou pro toto místo. Členění štítovými domy je zde nutné vzhledem k urbanistické situaci se sousedním kostelem sv.Mikuláše. Jakákoli průběžně vedená budova vždy atakuje či degraduje jeho průčelí, natočené k radnici.
Jižní křídlo Staroměstské radnice
(archINFORM, Edition Lidiante GmbH)
Návrh východního křídla Staroměstské radnice s doplňujícími domy.
