Téměř každou situaci historického urbanizovaného a architektonického prostoru, na kterou jsme dlouhodobě zvyklí, "vstřebáváme" jako defakto neměnnou.
A považujeme ji i za krásnou, protože historické domy jsou tvořeny v uměleckých slozích. Přestáváme tady být dokonce kritičtí, vše přijímáme bezvýhradně. I to špatné, které dlouhodobě čeká na nějaké lepší řešení. Prostě jsme si na to zvykli, ztrácíme zde kritický odstup a jakákoliv větší změna nám přináší duševní trauma. Samozřejmě ne každému.
Staroměstské náměstí je přímo čítankovým příkladem takové nekritické závislosti mnohých lidí na všem co tu stojí. Je krásné, je neměnné, ale i s lidskými chybami, které vnesly do tvořící se zástavby historické stavební proměny. Vidíme i různé urbanistické a architektonické prohřešky, ale měnit již na nich nic nebudeme, je to doklad tvořivosti našich předků.
Jen jeho západní strana je od 2.sv.války prolukou, kterou z jedné strany uzavírá vybíhající křídlo Staroměstské radnice a z druhé kostel sv.Mikuláše. Radnice nebyla projektovaná pro tuto situaci a svoji zadní stranu má proto nevzhlednou, dvorní a takto také domy za prolukou. Rovněž i kostel nebyl umístěn a projektován pro tuto situaci. Je to prostě proluka a ani její parková úprava není odpovídajícím řešením vůči ostatním stranám náměstí. Čeká proto stále na novou dostavbu.
Někdo zde nechce již nic měnit, SN se stalo pro něj "krásným" i v tom nepatřičném, nežádoucím a nedůstojném. Takový nekritický a neodborný názor ale není možné přijmout.
(-)
(-)
(-)
(-)
(-)
Staroměstské náměstí v pozadí vybourané velké proluky. (-)
Plnohodnotné navrácení západní strany SN. Také se zelení a odpočivadlem s občerstvením je počítáno za těmito domy.
Dostavba proluky je přiměřená daným podmínkám a zohledňuje všechny budovy ve svém okolí. Také překrývá nežádoucí pohledy na nevzhledná průčelí domů.
-
