Místo dveří rozpustná zeď

Věda postupuje rychle dopředu a již dnes počítačová technika dělá neuvěřitelné věci. Je schopná velké paměti a může vykonávat i obrovské množství operací. 

Byl jsem na návštěvě u jednoho pána, seděli jsme v jedné místnosti a povídali si. On pak vstal a řekl mi, že si odskočí udělat něco ve vedlejší místnosti. K mému velkému údivu ale do ní nevstoupil dveřmi, nýbrž přistoupil k plné zdi a v opačném koutě zmizel za ní. Nemohl jsem uvěřit svým očím. Vstal jsem proto také a šel se tam dveřmi podívat. A on tam skutečně byl a říkal mi, že ten neviditelný vstup mají jako náhradní pro případ potřeby nouzového úniku, třeba v případě požáru. A já již neměl jen vyvalené oči, ale též otevřenou pusu. Potom jsme si opět sedli ke stolu v té první místnosti a on mi ukázal malý technický předmět s komentářem, že to je foto-buňka na "rozpouštění" zdi. A že i ten druhý vstup je otvorem, ovšem vyzděným jiným materiálem, nežli je tomu u normálních stěn. Ta hmota, která k nerozeznání splývá s ostatním zdícím materiálem, ale reaguje na foto-buňku namířenou proti ní tím způsobem, že se jakoby rozpustí a z opačné strany zase zhmotní. Potom jsem se ale již probudil ze svého snu, takže to je tak všechno, co jsem se od toho pána dověděl.

Možná, že to bude mít nějaké další pokračování, a třeba se dovím i něco o principu fungování tohoto foto-systému i s materiálovou nápovědou, pro nové "chytré" stavby. Ta speciální dveřní výplň a foto-buňka by nahradila zámkové dveře na klíč. Již dnes otevíráme vstupní výplně dálkovým ovládáním, jsou to ale stále dveře nebo vrata. Zde by žádná nebyla a přitom i byla. Ovšem bez použití příslušné foto-buňky jako ostatní neprostupné zdivo a neviditelná. Dokonalé zabezpečení proti vloupání, ale i nebezpečí pro majitele domu v případě ztráty foto-buňky. Ten pán ve snu mi ale ukázal velmi maličký předmět, operativně vložitelný i pod kůži třeba na ruce, bez jakýchkoliv následků a dopadu na organismus. Tyto "klíče" by pak byly vyráběny i ve větším provedení, třeba i jako součást náramkových hodinek, či jiného dálkového ovladače. Pro ženy (i muže) také  jako náušnice či jiné ozdoby uchycené na těle. Materiál vyplňující dveřní otvor by měl vlastnosti okamžité sublimace po namíření ovladače a obráceně. To znamená okamžitou přeměnu v látku jakoby plynnou, prostupem člověka či jakéhokoliv tělesa nenarušitelnou, a na druhou stranu po použití ovladače schopnou zase okamžitého zhmotnění do původního stavu.

V případě potřeby "dveře" též rozpustitelné trvale nebo na dobu určitou. U veřejných budov jako např. bank vstup z vnějšího prostoru zabezpečen tímto způsobem, doplněným zde i za ním v zádveří některým z klasických dveřních systémů.    

Architektonické zpracování vstupních otvorů patří i k základním výzdobným prvkům budov. Museli bychom zde najít nějaká náhradní řešení, ne jen jako "slepých", tedy napodobených otvorů. Naopak bychom ale viděli významné využití tam, kde si dveře z architektonických důvodů nepřejeme, ale byly by jako "neviditelné" výhodné třeba kvůli zásobování či přemísťování větších těles budovou. 

 

Autor: Jiří Stratil | sobota 2.1.2016 11:35 | karma článku: 8,65 | přečteno: 327x