Klasik-modern

Neexistuje na světě umělecké dílo, které by uspokojovalo každého. I ty nejvyšší výkony, jakých někteří tvůrci dosahovali, může někdo z určitého pohledu zpochybnit i shodit. Toho se dostávalo a dostává všem umělcům.

Zde jsem vybral poslední, ale jen částečně realizovanou stavbu Antoni Gaudího - chrám Sagrada Familia v Barceloně ve stavu rozestavěnosti, jak ji architekt zanechal po své smrti v r.1926. Gaudí byl secesním architektem, s výrazným sklonem k vlastnímu skulpturálnímu stylu. Jeho projev je velmi expresívní až pohádkový, odpoutávající se od historismu a tíhnoucí k moderní abstrakci. Upoutává především sochařským pojímáním architektury a ve výtvarném detailu. K dostavovanému chrámu jinými architekty se zde již vyjadřovat nebudu, uvedu jen to, že s prováděným dokončováním, kazícím autorovo cítění, nesouhlasím. Gaudího stavby na první pohled upoutávají svou výjimečností a neobvyklostí, každému ale také nemusejí vyhovovat. Mně osobně se líbí více v detailech, budovy v celku již méně. Ovšem ten "rozteklý krápníkový" vstup do chrámu mě odpuzuje.

Zdroj: Umění 19. a 20.století, N.Lynton, Artia Praha, 1981.

Dovoluji si připojit opět některé svoje návrhy, které jakoby obloukem zpět navazují kontinuitu funkcionalistické a dynamické moderny s historickými slohy. Ne proto, aby se architektura opět vrátila k historismu, ale aby někde neztratila "půdu pod nohama", zahleděná příliš do subjektivistických vizí tvůrců. Ty se stále častěji a výrazněji dostávají do rozporu a střetu se starým stavitelstvím. Všeho je ale potřeba, tradice i experimentu.

Toto je jen studie chrámové architektury bez konkrétního umístění (zde již také vícekrát opakovaná), kde jsem si vyzkoušel takovou moderní syntézu s barokní sakrální architekturou. Je to jen cvičný úkol pro vytvoření propojení s ověřenými a propracovanými architektonickými postupy klasické stavební tvorby. Odtud mohu experimentovat dál, aniž bych se dostával do kolizí se zástavbou v historických částech měst.

V některých případech urbanisticko-architektonických úkolů je takového stylu potřeba, neboť jiné projevy zde selhávají. Na mysli mám např. problém dostavby západní strany Staroměstského náměstí, kterému patří ukázka jednoho z domů, navržených pro tuto proluku (viz obrázek dole). Ano, i zde se hledá moderna, ale taková, která se na toto místo bude skutečně hodit. A právě pro tyto případy vstupů naší doby do historie propracovávám svoji kontinuitu. Tyto domy čerpají ze slohů náměstí i z moderny současně. Nejsou kopiemi starého, ani nepatřičným vybočením z konceptu, ale stylovým posunem.

Styl klasik-modern.

 Půdorys 1.NP.

 2.NP.

Jeden z nových domů pro SN.

-