Kdo je a kdo není architekt?

Je až k nevíře, s jakými názory na to, co je a co není architektura, se někdy člověk setkává. Jde často jen o krajní či zaujaté subjektivní názory laiků, ale i tak udiví, jaké myšlení může někdo považovat za  pravdu.

Přitom jsou tady staletími zažité formy architektonické tvorby, je zde nepřeberné množství příkladů dobré architektury, která může mít také svůj trvalý vývoj.

Dnes je zde ale již i více jak stoletá zkušenost vyvíjejících se forem, odklánějících se od těchto tradic do více či méně uvolněného subjektivního individualismu, jevícího snahu o negaci dřívějších způsobů kulturního stavění.

Moderní architektura se však svou estetikou také zařadila do tohoto vývojového proudu a je i všestranně přínosná. Její respekt a tolerance má ale svoje hranice ve významných historických prostorech, kde je žádoucí nenarušení urbanistického a architektonického řádu. Sem nemůže přijít cokoli, co naplňuje jen určité subjektivní představy tvůrce, bez citlivějšího vztahu k danému místu.

A taková místa jsou právě největší prověrkou toho, co kdo považuje za dobrou či špatnou architekturu a jakou stavbu je schopen kde připustit.

Vrátím se opět na Staroměstské náměstí, kde se frekventovalo již velké množství názorů na řešení dostavby jeho proluky po zničené Nobileho radnici. Po tomto dlouhém bezvýsledném hledání nových forem si klademe vážnou otázku, co je možné zde uplatnit, jaký objekt či objekty a jaká by měla být jejich architektura.

Odpověděl jsem na ni zde již mnohokrát, proto se nebudu znovu vracet ke svému rozboru. Jen mě udivuje, jak může někdo tvrdit, že tento návrh dostavby, který je právě slučitelný s tímto historickým prostorem, sem naopak nepatří a dokonce, že ani není vytvořený architektem! Co si o tom pomyslet?

Toto byl architekt pro dostavbu SN.

Karel Prager /autor Nové scény ND/, poslední soutěž v telech 1987-88 (Srdce města, URM Praha, 2008).

Tento návrh nevytvořil architekt.

-