Je bezesporu jednou z našich nejvýznamnějších středověkých hradních památek. Zde mi nejde o podání jeho podrobného historického vývoje a popisu, ale o porovnání jeho dvou podob.
Jen ve stručnosti:
Založil jej český a římský král Karel IV. roku 1348 pro úlohu schránky korunovačních klenotů a nejcennějších relikvií římské říše. Stavba hradu trvala téměř deset let. Za husitských válek jej marně obléhali Pražané. Koncem 15.století bylo upraveno spodní opevnění. V letech 1520-1530 zde bylo vystavěno purkrabství a poškozené hradní budovy opravil mezi lety 1587-1596 v renesančním slohu architekt O.Avostalis. Dnešní podobu získal hrad při přestavbě v letech 1887-1905. Autory projektu a stavbu řídili architekti Friedrich von Schmidt, Josef Mocker a dokončoval ji stavební rada inženýr M.Krch.
Karlštejn tak výrazně změnil svoji podobu, především uplatněním nového zastřešení objektů, které bylo kritizováno jako nevhodně puristické. Ovšem, když vezmeme v úvahu, že středověké hrady byly později často přestavovány nebo jejich části upravovány do nových stylů, mohli bychom tak kritizovat prakticky jakoukoliv změnu. Vidíme nesourodé slohové směsice nebo radikální architektonické proměny těchto staveb. Ani Karlštejn již nebyl před poslední přestavbou původní gotický. Jako neogotickou úpravu bychom zde mohli také odsoudit jeho renesanční opravu. Prostě každá ta změna má svoje dobové odůvodnění a smysl. A co se týče architektury Karlštejna dříve a dnes, nebyl bych tak kritický, jeho současná podoba se může někomu líbit víc jako ta předchozí. Zapadá i malebněji do krajiny. Dovedu pochopit stavební počin těchto architektů. Patří hradu stejně jako všechny jeho předchozí proměny.
Hugo Ullik (1838-1881), Karlštejn (výřez z reprodukce obrazu)
(Encyklopedie českého výtvarného umění, E.Poche, Academia Praha, 1975)
Přestavěná podoba hradu, foto K.Neubert
(Poklady minulosti, K.Neubert, J.Royt, B.Tykva, Odeon Praha, 1990)
