Nejvíc se autora uměleckého díla dotkne nespravedlivá kritika a nepochopení jeho práce. Nebo dokonce její degradování na úroveň nějaké podřadnosti.
Trvám na tom, že tento návrh na dostavbu Staroměstského náměstí je tím, co toto místo potřebuje. Urbanismus i architektura navržených domů vyhovuje kultuře zástavby rynku. Vše je voleno tak, aby vhodně doplnilo proluku mezi gotickou radniční věží a barokním kostelem sv.Mikuláše. Oběma těmto dominantám se stavby logicky i umělecky podřizují a nekolidují s nimi. Domy mají všechny předpoklady pro umístění do tohoto prostoru. Architektura je gradována ve vhodném kontrastním vztahu vůči složitě plastické gotice radniční věže s kaplí i vůči bohatě členěné a zdobené budově kostela. Proto zde i určitá plochost průčelí domů s úspornější výzdobou. Ta je ale naopak vyvažována dynamickou rytmizací tvarově se vyvíjejících, přerušených loubí v přízemí a vrcholícími štíty. Také rytmus oken podporuje dynamiku celého souboru staveb. Výzdobné prvky - arkýř, balkóny, pásky ve fasádách a také jejich barevnost - pak dotvářejí dojem z celé zástavby. Všeho přiměřeně, ničeho příliš ani málo. Nic vhodnějšího se zde již vytvořit nedá, to tvrdím s plnou zodpovědností k tomuto úkolu. Dost již těch trapných a velikášských nápadů nebo nesmyslných návratů k tomu, co odsud bylo odstraněno.
Názor, že domům chybí dynamika plastických prvků v průčelích, odkazující je někam na periférii, neboť jsou pro Staroměstské náměstí nevyhovující, pokládám za omylný a nekompetentní. Právě ten se zařazuje do periferní roviny.
(-)
