Nebudu je sem již dávat, neboť tady byly mnohokrát. Ty domy se na Staroměstské náměstí hodí, nejsou zde nijak násilné a nepatřičné. Ale takový je to problém je postavit, aby SN bylo zase kompletním náměstím a ne polozříceninou!
Ono je to tím, že současná architektura je již někde jinde a nestačí na tento úkol. Odtrhla se od návaznosti na slohy a defakto jde často proti nim. Tady to ale bez kontinuity nejde a to je ten největší problém. Kdyby se mohlo SN celé zbourat a postavit nově, tak by to nebyl žádný problém, ba ani finanční. Investorů a sponzorů by se našlo hned dost. Ale dostavět jeho proluku čtyřmi menšími domy, navrženými v soudobě-historickém stylu, vhodně řešícími zdejší situaci, je asi ten největší problém v dějinách stavitelství !!!
Až z toho jde hrůza kde to jsme. Hned 1000 vytáček a důvodů, proč to nejde, mísících se v nekonečném názorovém chaosu. Jen samé fráze o tom co by se mělo či nemělo a jak by se mělo či nemělo postupovat. Neschopnost pochopit o co tady jde a neustálý odpor nějakých subjektivních představ. Jedinou konkrétní realitou v tomto odporu je současný stav vybourané proluky s provizorní úpravou, chápaný již mnohdy jako trvalý stav. Jinak frustrace nejrůznějších architektonických ambicí, nepatřících na toto místo.
To opravdu nejsme schopní si dostavět Staroměstské náměstí? Když nebyl vhodný návrh, tak proto, ... ale když je, tak zase proto? Ten nekonečný, tentokrát také závistivý odpor, ignorující i dobrou práci?
-
Kde, že my to dnes jsme,
jaká "kultura" jde proti kultuře.
To přikázání boží osmé,
křivě mluvit se již může?
-
Doba kulturního temna,
toť poselství pravdy naše?
Taková souvislost tu zjevná,
jen tak na okraji psáno, plaše.
-
(-)
