Každý dobrý a poctivý umělec ví, jak je obtížné překonat hranici podřadnosti a vynést svoje dílo do roviny ušlechtilosti, obecnější sdělnosti a krásy.
Vždy bojuje sám se sebou, s nástrahami svých myšlenek a pocitů i s cizími vlivy, které mu našeptávají věci nečisté. Pokud je ale obdarován větší silou a vyšším cílem, nachází cestu k dosažení čistoty. Překonává zcestné rady i svoji pohodlnost a strach. Cítí v sobě jistotu, která mu dodává odvahu bojovat a vytrvat. Nehledí na závistivou kritiku a pomluvy, jde svou cestou dál a pracuje. Vlastně již od počátku díla ví, že dokáže to, do čeho se pouští. Síla mu dává víru, nadhled a nezlomnou vytrvalost. Není pro něj cesty zpět, ví, že je podporován a chráněn někým vyšším a nezastaví ho žádná překážka. Překonává stále se vkrádající pochybnosti, odmítá bludy nevědomých, neznalých, neschopných a nechápavých, drží se své pravdy. Opravuje svoje dílčí výsledky a nedostatky v průběhu práce a usiluje o dokonalost.
Stále studuje, konzultuje, porovnává s dobrými vzory a pokorně přijímá kritiku a odsudky. Nezůstává v nějaké nedopracovanosti a falešné obhajobě záměru, je posunován stále dál ve snaze o dotažení práce po všech stránkách. Nehledí ani na čas a prohry, nenechá se odradit nepřátelskými postoji a hledá i cesty k prosazení svého díla. Každou porážkou naopak sílí a upevňuje svoje přesvědčení o správnosti názoru. Nakonec porazí každou tápající kritiku, která neví to, co ví on. Dostává se do skutečného a objektivního nadhledu nad věcí.
