Staroměstské náměstí je jedinečné svou unikátní historickou zástavbou, průčelími domů, zajímavé je i podzemní podlaží.
Původní dřevěné stavby (zahloubené zemnice), jež vymezovaly trhoviště náměstí, nahrazují od druhé poloviny 12. století jednoduché románské kamenné domy. Jejich přízemí tvořily asi 1m zahloubené polosuterény. V polovině 13.století byly vybudovány první staroměstské hradby Havelského Města a toto vymezení hradbami způsobilo problémy s odpady, které se nemohly samovolně rozptylovat a vyvážet. Navíc nově vznikající podzemní podlaží, budovaná ve snaze co nejvíce využít parcelu, navršily množství zeminy do okolí domů. Obojí vedlo ke zvýšení terénu Starého Města, nestejnoměrně až o dva metry. Většina románských polosuterénů se tak stala sklepy. Důvodem tedy nebyla navážka proti vltavským povodním, jak se donedávna myslelo. A tak i na Staroměstském náměstí se původní přízemky ocitly v suterénu.
Zde navazuji na své předchozí články, kde jsem seznámil čtenáře s půdorysem podzemních prostor radničního bloku a části fronty domů jižní strany náměstí, další částí, v barevném odlišení jednotlivých vývojových etap. Stavebně-historický průzkum provádělo v letech 1958-1971 SÚRPMO Praha. Černě vyznačené nejstarší románské suterény se v některých domech dochovaly. Někde vidíme goticko-románské přestavby, většinou se však dochovala goticky přebudovaná podzemní podlaží. Renesance a baroko zasáhly jen málo, některé domy nebo jejich části jsou klasicistně nebo novodobě přestavěny (pseudoslohy).
Také zde připojuji svůj návrh dostavby západní strany - v půdorysu přízemí. Suterén zatím není propracován vzhledem k tomu, že nebyl proveden archeologický průzkum a v prostoru proluky se nacházejí i zaklenuté dutiny, zjištěné georadarovým průzkumem (LOZA Georadar, s r.o). Nálezy, patrně sklepů a chodby při radnici, mohou pocházet až z doby románské, neboť předchozí velké křídlo Nobileho radnice nebylo podsklepeno a dříve zde stálo několik domů.
