"Brutalismus" na "brutalismus"

Co to byl a dosud ve svém vývojovém pokračování stále je tzv. "brutalismus" v architektuře? Je to doslova "brutální" směr, který v padesátých letech v západních zemích (Anglie, Francie, USA) napadl uniformní funkcionalismus.

Svoje teorie a praxi založil na tvůrčím individualismu, popírajícím klasické, tradiční a univerzální architektonické formy té doby. Vzepřel se nekompromisním utvářením stavby volně pojímanou skladbou masívních hmot, využívající jako stavebního materiálu hlavně betonu, ale i jiných materiálů. V konstrukční kompozici budov jsou přiznávány jenotlivé funkční části a prvky, které rozčleňují hmotu objektu. Ze západu se tento směr rozšířil do celého světa. 

Byla to v podstatě "rána na ránu". Téměř univerzálně používaný, ale také značně šablonovitý "funkcionalismus" je nahrazován individuálně použitelným a tradici potírajícím - "brutalismem". Existují i lepší projevy tohoto směru, ale většinou jsou to monstrózní stavby, možné jen jako samostatně stojící objekty ve volném prostoru. Jejich uplatnění v tradiční městské a zejména v historické zástavbě je problematičtější. Bývají to kontroverzní architektonické kombinace. 

Ve stylu "brutalismu" se tento proud sebestředného individualismu moderní architektury dále vyvíjí často do stále bizarnějších forem již v komerčním duchu. Každá původní idea nějakého stylu je časem spotřebována a nahrazována laciným formalismem.

"Brutalismus" na "brutalismus"? Když je něco důležitého potíráno, může se stát, že se to i otočí a v novém tvůrčím vzedmutí se to potloukané zase pustí do svého hubitele. Proti nespoutané extravaganci a individualismu nová architektura v čisté klasické formě.

  Le Corbusier, Kaple Notre Dame du Haut v Ronchamp, Francie, 1955

(Umění 19. a 20.století, N.Lynton, Artia Praha, 1981).

Studie chrámové architektury - syntéza historických slohů s modernou (J.S.).

F.R.Wrieght, Solomon R.Guggenheim Museum, New York, projekt 1943-46, postaveno 1956-59

(zdroj viz výše).

J.Gowan a J.Stirling, Budova techniky Leicesterské univerzity, 1962-63

(zdroj viz výše).

P.Rudolph, Škola umění a architektury Yaleské univerzity, New Haven /USA/, 1958-63

(Umění nové doby, Larousse, Odeon Praha, 1974).

Studie správní budovy - syntéza moderního funkcionalismu s tradiční architekturou (J.S.).

F.O.Gehry, V.Milunič, "Tančící" dům na Rašínově nábřeží v Praze, 1996
(Architekt, 14-15/96).

Návrh na přestavbu TD - moderní tradice do historické tradice (J.S.).