Přináším sem do svého blogu opět několik básniček, z mnoha těch dalších, které píši na serverech Pise.cz, PeopleLovePeople.com, Písmák.cz a Basnicky.cz.
-
Blanitá křídla
-
Pod krovkami jako brouček,
blanitá si skrývá křídla.
K létání vždy malý krůček,
rád pozvedá jim stavidla.
-
Jak ty, se pak rozkmitají,
v rozletu je nevidět zas.
Vše, děje se tu potají,
slyšet jen ten bzučivý hlas.
-
Krovky rozumu i víry,
křídla citu a pocitu.
Ty, pro udržení míry,
a ta, pro létání z krytu.
-
Hlava a zeď
-
Soupeří v tvrdosti,
prorazí hlavou zeď?
Zláme si jen kosti,
ne tak tvrdá, pohleď!
-
Pčesto to zkouší dál,
avšak jinou silou.
Vždyť, nikdy se nevzdal,
podepírán vírou.
-
Pevnější jako zeď,
i jízdou spanilou.
Ty, duše snů si leť,
za hradbu tu, zbylou.
-
Spanilý vzlet
-
Ze tmy, povzbuzen ke světlu,
svou mocí vznešené noci.
Ve snovém spanilém letu,
vášní a touhou planoucí.
-
Za svým snem letí, ke hvězdám,
plán takto směle pojatý.
Co nenachází hledá tam,
jako snad, nanebevzatý.
-
A potom i vrací se zpět,
na zem, zvěstovat tu radost.
Jak opojný byl jeho let,
také, že všeho toho dost.
-
Ostnatý drát
-
Ten, jemuž radno se vyhýbat,
ta bolestná hranice pnutí.
Kde již i není s kým se líbat,
k chodu zpětnému tak donutí.
-
Veškerá provází konání,
také myšlení rozepnuté.
Ohradou, bezuzdného hraní,
i chvalozpěvy posunuté.
-
Hlídá, varuje, dá pocítit,
kdy potřebou vzdát se přemíry.
Citům, rozumem takto svítit,
není naším ten prostor širý.
-
Co je skromnost?
-
Přijímat rovnost,
ne však podřadnost.
-
Vážit si mála,
obrana stálá.
-
Je-li i plodnost,
dát jí tak hodnost.
-
V úsilí o dar,
sdělný hledat tvar.
-
Cenit si svého,
stavem bdělého.
-
