Co všechno se tady od čtenářů nedovíme. Tedy i P.Parléř se svou kaplí radniční věže, K.I.Dienzenhofer s kostelem sv.Mikuláše, A.Lurago, stavitel paláce Goltz-Kinských, P.I.Bayer a jeho průčelí bývalého kláštera paulánů a další.
Když zde rovnocenně navážeme na tyto architektonické tradice, v tom nejlepším úmyslu vstoupit do tohoto unikátního prostoru, abychom nenarušili jeho řád a byli přitom přínosní vlastním stylovým pojetím, jsme někým označeni za historizující netalentované amatéry. A naopak za tvůrčí a podnětné jsou zde některými přispěvateli v diskusích označovány extravagantní modernistické projevy, které však nikdy a v žádném případě nemohou dostavět Staroměstský rynek.
Ten, kdo zde tvoří v historizujícím duchu, byť nějak nově a v logické návaznosti na gotickou část Staroměstské radnice a v harmonickém vztahu k baroknímu kostelu sv.Mikuláše, ten sem nepatří, není ani architektem, neboť skutečný architekt je člověk obdařený velkou fantazií a nic nenapodobuje. Je vždy originální a skvělý.
Ano, v soutěžích na přestavbu a po válce na dostavbu radničního křídla se objevilo mnoho takových neotřelých originálních návrhů, ale kupodivu žádný z nich nebyl realizován. Takže kde je ten "zakopaný pes"? Asi právě v tomto nepokorném, samolibém a domýšlivém přístupu k řešení úkolu. Toto Staroměstský rynek nepotřebuje.
-
Zápas anděla s ďáblem,
kdy jednou výše ten a jindy zase ten.
Věčný to boj dobra se zlem,
avšak svazek tvoří jen jeden.
-
Já neustanu v boji proti tobě,
praví anděl i ďábel.
Ty nepřátelské strany obě,
by jeden druhému tady velel.
-
Dokud ty mi nepožehnáš,
nenechám tě napokoji.
A jak, že se to tu nyní máš?,
žena tvoje své dítě kojí?
-
Ze soutěže r.1966.
Soutěž 1987.
Z téže soutěže
(zdroj: Srdce města, URM Praha, 2008).
(-)
-
Architekti Staroměstského náměstí,
co jich tu již historie zná.
Ti, kteří odtud vyšli se ctí,
byť provázela je i kritika hrozná.
-
